TALÁBA, M. Neplatinové katalyzátory pro palivové články s iontoměničovou membránou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Úkolem studenta v diplomové práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, bylo připravit několik typů připravit katalytické materiály na bázi oxidu manganičitého a proměřit jejich vlastnosti metodami cyklické voltametrie a pomocí hydrodynamické metody. Z takto připravených a charakterizovaných materiálů pak měl sestavit kladnou elektrodu palivového článku, sestavit celý palivový článek se zápornou elektrodou s platinovým katalyzátorem a iontoměničovou membránou typu PVA, proměřit voltampérové charakteristiky celého článku a tyto charakteristiky uvést do souvislosti s naměřenými parametry samotných katalytických materiálů. Student průběžně plnil požadavky časového plánu a jednotlivé etapy plnění úkolu předkládal v dohodnutých termínech. K práci přistupoval samostatně a s velkým osobním zaujetím. Využíval doporučenou literaturu i možnosti osobních konzultací, na které chodil vždy dobře připraven. Přestože student provedl velké množství měření a postupoval velmi pečlivě, jsou výsledky práce poznamenané špatně fungující iontoměničovou membránou. Tato byla připravovaná podle již dříve publikovaných postupů, kdy membrána vykazovala vynikající vlastnosti. I přes značné úsilí se bohužel nepodařilo přijít na důvod takto zhoršených vlastností. Nutno podotknout, že příprava membrány nebyla zadáním bakalářské práce a byla připravovaná kolegy z ústavu elektrotechnologie. Úroveň předložené práce je jak po stránce jazykové, tak po stránce obsahové, dobrá. Bylo provedeno velké množství experimentů. Získané výsledky a zkušenosti budou využívat studenti dalších ročníku, kteří budou v této práci pokračovat. Práci doporučuji k obhajobě a všechny projevy studenta hodnotím známkou
Student Michal Talába vypracoval bakalářskou práci na téma Neplatinové katalyzátory pro palivové články s iontoměničovou membránou. Cílem práce byla jak příprava katalyzátorů na bázi MnOx dopovaných různými prvky, tak jejich elektrochemická charakterizace včetně měření jejich vlastností v reálném palivovém článku. Práce je přehledně rozdělena na 6 částí, z nichž první čtyři tvoří teoretické jádro práce a pátá a šestá kapitola se věnují provedeným experimentům a jejich zhodnocení. V teoretické části student zpracoval aktuální vývoj na neplatinových katalyzátorech s důrazem na katalyzátory na bázi MnOx a dále se podrobněji zabýval také polymerními PVA membránami. Při studiu uvedených témat student čerpal informace jak z prací vzniklých předchozím výzkumem na VUT tak i z mnoha zahraničních publikací známých autorů včetně tzv. review článků. Teoretická část práce přináší řadu cenných informací a snaží se o kritický pohled na aktuální stav předkládané problematiky neplatinových katalyzátorů. Zde oceňuji zhodnocení jednotlivých typů materiálů, které neopomíjejí diskuzi ekonomického hlediska jejich přípravy a potenciálního použití. V závěru teoretické části jsou stručně a přehledně popsány použité elektrochemické metody včetně provedeného měření na referenčním platinovém materiálu. Experimentální část obsahuje popis syntézy katalytických materiálů, popis jejich měření a v závěru pak vyhodnocení a porovnání naměřených výsledků. Po formální stránce práce musím vytknout především špatné formátování obrázků, které jsou nepřehledné (obrázky 14-21), plocha grafu je nejednoznačně vymezená a např. průběhy z obrázků 18-21 by pro lepší porovnání měly být vloženy do jednoho grafu, což by významně podpořilo možnost následného porovnání. Nevhodné je také rozdělení kapitoly o měření palivového článku do dvou kapitol, které na sebe nenavazují a zbytečně ztěžují orientaci v textu. Přes uvedené formální nedostatky je odborná úroveň práce dobrá, experimenty jsou sestaveny v logické návaznosti a celkové množství provedených experimentů je plně v souladu s požadavky, kladenými na bakalářskou práci. Závěrečné zhodnocení je bohužel poznamenáno skutečností, že hodnoty naměřené v palivovém článku jsou hluboce pod očekáváním a navíc v rozporu s hodnotami naměřenými cyklickou voltametrií a hydrodynamickým měřením. Student se i tak pokusil o rozsáhlejší diskuzi naměřených výsledků doprovázených krátkou analýzou možných příčin vzniku nesrovnalostí. K závěru práce je nutno podotknout, že pokud je očekáváno, že výsledky určitého měření nelze brát jako směrodatné, pak je vhodné v závěru práce zdůraznit především ta relevantní data, která byla získaná spolehlivými metodami měření. Přes výše uvedené nedostatky, se student dobře zorientoval v dané problematice, provedl velké množství experimentů a splnil tím zadání bakalářské práce. Z toho důvodu práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B a přiděluji 80 bodů.
eVSKP id 74365