CINGEĽ, A. Modernita a holocaust [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Téma projektu, které pracuje mimo jiné s traumatickou zkušeností holocaustu, vyžaduje od architektury kritický pohled na její současné status quo. Aby toho student dosáhl, musel věnovat značné množství času teoretické části, kterou začal analyzovat ještě v rámci předdiplomního projektu, zpracovávaného ve dvoučlenném týmu. Tato teoretická část je pravděpodobně nejcennějším přínosem projektu. Myslím, že by bylo vhodné v této práci pokračovat v rámci doktorského studia. Diplomový projekt sice vychází z předdiplomního projektu, ale ve svém konceptu redukuje problematiku obsaženou v tomto projektu na poměrně jednoduchou dichotomii regulované/ne-regulované. Ne že by tato dichotomie nebyla na místě, ale přestože se zabývá velmi důležitým problémem, s nímž se současný architektonický a urbanistický diskurz potýká, autorův myšlenkový postup, který spojuje práci s konceptem jinakosti (otherness) s výše zmíněnou dichotomií, není zcela přesvědčivý. Zatímco hlavní principy navržené stavby jsou jasné a srozumitelné, není zcela jasné, jak autor chápe ne-regulovanou část. V čem spočívá tato ne-regulovanost? Pouze použitím otočných stěn? Zatímco schematické nákresy zdůrazňují předpokládanou dichotomii, ve vizualizacích ji nevidím. Možná je to důsledek nedostatku času, ale možná se v tom autor ztratil. Při bližším prohlížení půdorysů se ne-regularita začíná trochu projevovat, ale pro přehlednost chybí funkčně-komunikační 3D schéma, které by ne-regulovanost této části budovy ukázalo. V konstrukčních schématech chybí podzemní část. V projektu chybí lepší prezentace toho, jak autor pracuje s materiály použitými ve spodní části budovy. Otázky k obhajobě: - z návrhu není zcela jasné, jak si autor představuje obvodový pás kolem expozičního prostoru. Je zastřešený? - jak je osvětlena expoziční část? - není jasné, jak autor chápe ne-regulovanou část. V čem spočívá tato ne-regulovanost?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | C | Student mohl pracovat o něco intenzivněji. Bohužel hned na začátku semestru musel skloubit školu s prací, což ovlivnilo výslednou kvalitu projektu. V druhé polovině semestru již věnoval práci veškerý svůj čas, takže byl schopen dokončit projekt na dobré úrovni. Velmi důležitou součástí práce byl také předdiplomní projekt. |
Diplomová práce Modernita a holokaust hledá architektonicko-urbanistickou artikulaci vybraných tezí o jinakosti na příkladu Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. Tato jinakost se projevuje především ve vztahu regulovaného a spontánně vznikajícího (neregulovaného). Jejich interpretace v podobě primární a sekundární struktury stavby odkazuje k radikální architektuře 60. let 20. století a jejímu soudobému revivalu. Na rozdíl od těchto architektur však pracuje s otevřeností formy příliš doslovně a kontrolovaně, pod dohledem architekta a jeho estetického cítění. Vzniká tak sice atraktivně pojatá stavba, její největší potenciál spočívající v určité procesuálnosti však zůstává nenaplněn.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Navrhované Dokumentační centrum holokaustu na Moravě je další monumentální stavbou na brněnském ringu, v jeho dodnes nejméně dokončené přednádražní části. Architektonické komponování stavby zajímavě komunikuje s její nejednoznačnou situací. Nejedná se o komponování situaci ukončující, ale spíše vrstvící nové situace. | |
| Architektonické řešení | D | Student koncepci stavby popisuje v ambivalentních pojmech regulovaného a neregulovaného. To je s ohledem na zadání práce a dané místo smysluplné. Architektonickou artikulaci těchto pojmů v podobě návrhu však z mého pohledu charakterizuje spíše jejich nepochopení a chybné čtení. Je totiž zřejmé, že student nekomponuje svým autorským rukopisem pouze horní regulovanou část stavby, ale též její spodní neregulovaný doplněk. Ten reflektuje pouze daný program stavby a autorovy individuální představy o něm, které mají daleko k možné procesuálnosti a otevřenosti spontánně vznikajících neregulovaných struktur. Kdybych měl hledat paralelu k zamýšlenému konceptu, zmínil bych Kikutakeho Sky House. Architektův vlastní rodinný dům, jehož hlavní objem posazený nad terén byl v průběhu času metabolisticky doplňován o další méně či více temporární doplňky podmíněné životními potřebami jeho obyvatel, např. hnízda pro děti, garáž apod. V kontextu předložené diplomové práce by tak mohl být zadaný program nejen navržen, ale též transformován, či dokonce zpochybňován oním spontánním životem. To se však v návrhu neděje. | |
| Provozní řešení | C | Řešení veřejného prostoru na vertikálně rozrůzněných úrovních má blízko k modernistickým konceptům vertikální segregace různých druhů dopravy, které se propsaly i do podoby nádražních podchodů a vyvýšených koridorů a teras za nádražím. V tomto ohledu v návrhu poněkud postrádám kritičtější reflexi jejich diskutabilní role v rámci soudobého veřejného prostoru. | |
| Technicko konstrukční řešení | D | Postrádám jednoznačnější konstruování primární horní části a její stavební oddělení od sekundární spodní části. Jednotlivým objemům spodku by prospěla možnost jejich přidávání a odebírání, které však navržená konstrukce nereflektuje. | |
| Formální úroveň | B | Formální zpracování je na úrovni. |
eVSKP id 141114