BUCSUHÁZY, K. Rozměření experimentálních záznamů EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Studentka nastudovala a v práci řádně popsala problematiku rozměřování signálů EKG. Z dostupných experimentálních záznamů EKG sestavila vlastní databázi, kterou ručně anotovala. K realizaci si zvolila rozměřovací algoritmus založený na dyadické vlnkové transformaci bez podvzorkování, který vhodně modifikovala. Realizovaný algoritmus otestovala na sestavené databázi a dosažené výsledky řádně vyhodnotila. Zadání diplomové práce tak považuji za splněné v plném rozsahu. Po formální stránce je práce na výborné úrovni. Od úvodu po závěr má práce 76 stran a z toho 50 stran je věnováno praktické části. Seznam literatury obsahuje 37 kvalitních zdrojů. Vytknout mohu pouze drobné překlepy (např. v titulku obr. 58), kterých však není mnoho. Po odborné stránce je práce taktéž na výborné úrovni. Navržený rozměřovací algoritmus dosahuje výsledků srovnatelných s impaktovanými publikacemi a navíc obsahuje inovativní postupy, které ve finále vedou k možnosti úspěšně detekovat nevázané vlny P. Celkově práci považuji za vynikající a hodnotím ji stupněm výborně.
Předložená práce je věnována realizaci algoritmu pro rozměření experimentálních záznamů EKG. Je dobře koncipována a logický strukturována. Teoretická část obsahuje stručnou a výstižnou rešerši nejčastěji používaných metod pro detekci a rozměření jednotlivých částí lidského EKG se zaměřením především na použití vlnkové transformace. Praktická část obsahuje podrobný popis realizovaného postupu pro kompletní rozměření animálních dat, která se některými vlastnostmi liší od lidských. Velmi oceňuji fakt, že pro testování navržené metody byla použita, studentkou připravená, rozsáhlá databáze vybraných úseků elektrogramů s manuálně označenými referenčními polohami nejdůležitějších bodů. Do databáze byly mimo jiné zahrnuty úseky s výskytem různých patologických události a artefaktů, které mohou značně komplikovat rozměření. Výsledky rozměření jsou vhodně graficky prezentovány a diskutovány. K této části mám jen jednu připomínku, a to hodnocení účinnosti algoritmu pro rozměření experimentálních dat za použitím odchylky 2sCSE, která byla stanovená pro lidské záznamy. Vhodnější by bylo použit např. hodnoty této odchylky upravené s ohledem na charakteristické vlastnosti králičích elektrogramů, viz např. autorkou citovaná publikace [10]. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, avšak s drobnými nedostatky, jakožto chybějící číslování stránek a místy nevhodné označení obrázků (např. Obr. 15 a Obr. 16 mají stejný název). Studentce se podařilo vypracovat rozsáhlou a zdařilou práci a proto ji hodnotím stupněm A/95 b.
eVSKP id 84406