ŠIMOŇÁKOVÁ, S. Systémy pro akvizici fyziologických dat řidiče při jízdě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Studentka Sabina Šimoňáková vypracovala bakalářkou práci na téma systémy pro akvizici biosignálů řidičů. Teoretická část práce provádí rešerši biosignálů, které je možné měřit během jízdy v autě a dále je využít pro stanovení stavů řidiče. Mimo tuto rešerši se studentka zabývala různým akvizičními systémy se zaměřením na dostupné systémy na UBMI a spolupracujícím pracovišti USI. V praktické části se studentka zaměřila na akvizici vybraných signálů v různých situacích – od laboratorních podmínek po jízdu automobilem. Zde musím uvést, že samotné měření během jízdní zkoušky na USI bylo hodně pozdrženo problémy s akviziční jednotkou D-Lab, se kterou jsem při zadání práce počítal. Proto se nepodařilo naměřit smysluplný vzorek subjektů. I přes toto zdržení jsou v práci implementovány základní metody analýzy signálů pro vyhodnocení kvality jednotlivých signálů. Závěry stanovené studentkou jsou v pořádku. Po formální stránce práce vykazuje drobné nedostatky. Popisky některých obrázků přetekly na další stranu, seznam literatury je zpracován podle nejednotné normy. Studentka pracovala aktivně, kladně oceňuji zápal během posledních dvou týdnů semestru, který byl vynucený nezaviněným zpožděním akvizice dat. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou velmi dobře (B – 88 bodů).
Studentka Sabína Šimoňáková vypracovala bakalářskou práci na téma Systémy pro akvizici fyziologických dat řidiče při jízdě. V teoretické části svojí práce se studentka zaměřila na typy elektrofyziologických signálů, které se potencionálně dají snímat z řidiče za jízdy. Poměrně podrobně rozebrala problematiku akvizice EKG signálu, EMG signálu, respirační křivky a EDA signálu. Dále se věnovala popisu několika systémů sloužícím k akvizici těchto druhů signálů, kdy prakticky pak užívala tři, BITalino, BiosignalPlux a Thought Technology. Celkem rozumně a logicky tyto systémy představila i s jejich technickými parametry. Praktická část této práce se dělí na dvě části. Nejprve studentka provedla pilotní měření se dvěma měřícími systémy, tj. BITalinem a BiosignalPluxem. Testování figuranta proběhlo v klidových podmínkách v laboratoři. BITalinem a BiosignalPluxem pak byly snímány celkem 4 typy signálů, tj. EKG, EMG, EDA, respirační křivka. Toto pilotní měření dokázalo, že v klidových podmínkách oba systémy poskytují kvalitní záznamy signálů, tudíž je lze využít i u snímání elektrofyziologických signálů z řidiče během jízdy v reálném provozu. Hodnocení kvality záznamů z pilotního měření proběhlo zřejmě jen vizuálně, což v tomto případě bylo sice dostačující, nicméně bych ocenila i nějaké objektivnější hodnocení kvality signálů. V pilotním měření chybí zmínka o třetím systému, tj. Thought Technology, což není chyba studentky, jelikož toto zařízení bylo reklamováno a vlivem špatné komunikace s dodací firmou byl systém dodán až po skončení pilotního měření. Druhá část praktických měření byla už zaměřena na tvorbu samotného jízdního protokolu a byly využity již všechny tři akviziční systémy. Studentka popsala rozmístění elektrod pro snímání EKG, EMG, EDA a respiračního pásu a dále specifikovala podmínky, které by měl vyšetřovaný řidič splnit. Následoval výběr vhodné trasy a samotné měření elektrofyziologických signálů. Dále stanovila objektivní metody hodnocení kvality signálů pocházejících z akvizičních systémů. Pro EKG záznamy byl použit detektor komplexu QRS a následná detekce R vln, díky které mohlo být provedeno hodnocení kvality naměřených signálů. Pro hodnocení kvality EMG signálu si studentka zvolila stanovení obálky, ovšem pro objektivní vyhodnocení kvality EMG signálů získaných všemi měřícími systémy mi to přijde málo. Doporučovala bych zkusit například stanovení energie svalových stahů simultánně ve stejných časových úsecích ze všech získaných EMG signálů (tj. ze všech měřících přístrojů). Hodnocení kvality EDA signálů proběhlo pomocí stanovení maxim a minim ve stejných signálových úsecích. Hodnocení respiračních záznamů pak proběhlo na základě stanovení inflexních bodů, tedy detekce maxim při nádechu a minim při výdechu. V diskuzi pak studentka na základě dosažených výsledků správně zhodnotila jednotlivé měřící systémy, uvedla jak jejich přednosti, tak i jejich nevýhody. Po formální stránce je práce v pořádku, jen bych vytkla zvolené číslování kapitol, kdy některé kapitoly mají stejné číselné označení, popřípadě jsou zbytečně očíslovány, jelikož na jejich úrovni další kapitola nenásleduje (viz zmatené číslování v první kapitole). Studentka celkově odvedla kvalitní práci, hodnotím známkou A/90 bodů.
eVSKP id 118335