ČERNÍN, J. Zvýšení životnosti náhradních dílů strojů zpracujících půdu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Sigmund, Marian

Diplomová práce je rozdělena do dvou na sebe navazujících částí, a to části teoretické a praktické. V teoretické části práce student provedl detailní rozbor zadání, včetně představení rodinné firmy. Následně provedl rozbor součásti, včetně použitých materiálů a tepelného zpracování. V další kapitole jsou popsány všechny možné technologie výroby – spojování částí řešené součásti. Jedná se o diplomovou práci zpracovávanou studentem v rodinné firmě s letitými zkušenostmi a vývojem jednotlivých možných metod výroby tohoto dílu. Následně teoretická část plynule přechází v praktickou a to k vyhodnocení zkoušek kvality spoje, které se reálně provádí ve výrobě dané součásti s ohledem na ekonomiku a funkčnost dané součásti. V experimentální části je rovněž popsán konkrétní technologický postup výroby součásti, včetně jednotlivých následných technologických postupů spojování těchto dílů. Experimentální část je velmi obsáhlá s detailním i obrázkovým popisem jednotlivých operací a souvisí s aktivní účastí studenta u všech testů a zkoušek. I ve vyhodnocení kvality spoje včetně praktických zkoušek jednotlivých druhů a možností spojování, je patrné že student měl mnoho dostupných dat a zkušeností, možností si dané ověřit i vyzkoušet prakticky. V závěru experimentální části jsou shrnuty všechny technologické poznatky z realizace jednotlivých experimentů. Některé změny stávajících technologií, včetně zařazení a modernizace stávajících pracovišť o možnost žárového nástřiku, byly už ve firmě na základě výsledků této diplomové práce implementovány. Samotné zhodnocení závěrem, že jako nejvhodnější i nejekonomičtější variantou bude použití žárového nástřiku, a dokonce případné úvahy o CDP plátcích, nebyly v začátku stanovování cílů této diplomové práce vůbec předpokládány. Osobně jsem rád, že i tyto varianty, mimo sendvičového pájení, byly nakonec zohledněny a dokonce v případě žárového nástřiku vyrobeny vzorky a ty následně odzkoušeny. Použitá technologie žárového nástřiku by si zasloužila mnohem hlubší materiálové analýzy, ale i tak se student s touto milou skutečností popral statečně a vzhledem k zázemí a možnostem rodinné firmy splnil cíle diplomové práce v plném rozsahu. Student sice nedocházel pravidelně ke konzultacím k této diplomové práci. Přistupoval ke zpracování této diplomové práce spíše samostatně hlavně po praktické stránce a na základě zkušeností z praxe a doporučení jednotlivých dodavatelů daných technologií. Ke kterým zaujímal pragmatické závěry, které se mnou konzultoval. Student práci na poslední chvíli odevzdal v domluveném termínu i s formálními chybami ( číslování stran od obsahu, včetně seznamů závěrem), tím pádem v menším rozsahu co se týče počtu stran bez příloh. Po odborné stránce proto nemám k této diplomové práci žádných výhrad a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Mrňa, Libor

Předložená práce s názvem Zvýšení životnosti náhradních dílů strojů zpracujících půdu se zabývá problematikou zvýšení životnosti břitových částí dílů pro kultivaci půdy ať už formou připojení tvrdokovové destičky nebo žárovým nástřikem otěruvzdorné vrstvy. Na tuto problematiku jsou orientovány i cíle práce. Předložená diplomová práce je rozdělena do 8 kapitol, což je z formálního hlediska na limit stanovený pro závěrečné práce na VUT FSI. V úvodním rozboru se autor věnuje možným řešením životnosti nástroje, vyjmenovává však pouze ty, které potom řešil ve vlastní práci a tok jak v teoretické, tak praktické rovině. Jako možná řešení volil pájení a lepení tvrdokovových destiček jako břitu dílu pro kultivaci půdy a také žárově nanášený otěruvzdorný nástřik. V experimentální části použil pro pájení sendvičovou pájku v několika tloušťkách, dále lepený spoj. Autor v obou případech neuvádí výrobce a označení použitého materiálu (ani odkaz na případnou přílohu typového listu). Pro žárový nástřik použil materiál NiCrSiB, ale opět konstatuji podobné nedostatky jako v předešlých případech. Vyhodnocení destruktivními i nedestruktivními metodami získaných vzorků hodnotím jako nedostatečné, i když autor ozřejmil objektivní těžkosti při testování. Následuje popis praktických zkoušek experimentálních dílů při orbě, což lze považovat za nejobjektivnější test. Dále je zařazena kapitola, kde jsou shrnuta technologická doporučení pro žárový nástřik a pro pájení. Následuje stručné technickoekonomické vyhodnocení a závěr, kde jsou shrnuty nejen dosažené výsledky z experimentu, ale je zde diskutována i geometrie použitých destiček. Konstatuji, že stanovené cíle práce lze považovat za splněné. Z hlediska formálních náležitostí jsou uvedeny nedostatky výše v textu. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 116733