LANGER, L. Modelování Lithium Iontových akumulátorů pomocí ECM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Předkládaná diplomová práce pana Langera na téma Modelování lithium iontových akumulátorů pomocí ECM se zabývá numerickým modelování v oblasti elektrochemie lithium iontových akumulátorů pomocí elektrické impedanční spektroskopie. Práce je logicky členěna do kapitol a je psána přehledně. Diplomant se v úvodních kapitolách zaměřuje na teoretický popis problematiky li-ion akumulátorů, principem jejich funkce, používaných materiálech a metodě EIS s větší fokusací na numerické modelování, které je jádrem celé práce. Dále popisuje možnosti systému Fluent, jenž disponuje potřebným rozhraním pro tento typ modelování, popisuje modely použitelné pro praktickou aplikaci a vybírá konkrétní, na kterém své poznatky aplikuje. Důležitým krokem v této práci bylo praktické měření konkrétního typu baterie pomocí EIS, stanovení vhodného náhradního elektronického modelu baterie a extrakce parametrů pro tento model. ECM model vytvořený diplomantem byl konfrontován s výsledky modelu reálné baterie a lze konstatovat, že shoda modelu a měření je více než uspokojující s přihlédnutím, že nejde o standartní elektrochemický přístup ale přístup reverzibilní, kde v prvním kroku jde o homogenizaci modelu vzhledem ke standartním fyzikálním vlastnostem jako je například elektrická a tepelná vodivost, hustota, aj. Druhým krokem je pak popis vlastního chování baterie, které popisují parametry náhradního obvodu. Diplomant prokázal odpovědný a samostatný přístup a dokázal pracovat s literaturou zejména ve formě odborných impaktovaných článku v AJ. Hlavní přínos vidím ve zmapování této metody, která může být přínosná pro výzkum na UETE v oblasti li-ion baterií. Navíc není nutné se striktně držet li-ion batterií, co v elektrochemickém modelu je problematické, ale lze tento model aplikovat i pro jiné typy baterie. Diplomant pracoval v průběhu semestru kontinuálně a konzultace využíval v plném rozsahu, dokázal pracovat i individuálně což přispělo ke zdárnému konci práce. Jako vedoucí konstatuji, že zadání bylo splněno ve všech bodech. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě se stupněm A
Student Lukáš Langer se ve své diplomové práci věnoval problematice modelovaní Li-Ion akumulátorů, což je velmi zajímavé téma z praktického pohledu možné aplikace v praxi. Jedná se o mezioborovou práci, kdy student musel získat znalosti z oboru simulací a naučit se zacházet s příslušným programem pro realizaci simulací, tak musel proniknout do problematiky Li-Ion akumulátorů. Z práce je bohužel patrné že do problematiky simulací pronikl dostatečně avšak v částech ve kterých se zabývá problematikou Li-Ion akumulátorů se objevují určité nesrovnalosti. Strana 11 odstavec 2 nejedná se o přesnou formulaci LiPF6 není elektrolyt ale lithná sůl využívaná v elektrolytu a pevné elektrolyt se nepoužívá z důvodu jejich nedostatečné vodivosti Strana 11 odstavec 3 nejedná se o přesnou formulaci elektrolyt LiClO4 stejně jako v předchozím případě nejedná se o elektrolyt, ale o lithnou sůl která je používaná jako součást elektrolytu Strana 11 odstavec 4 slovní obraty a formulace při popisu elektrolytu jsou poněkud neohrabané a nylon, který je zmíněný jako materiál pro separátor se pro separátor nepoužívá, avšak stejně jako v předchozích případech studen použil jako zdroj informací diplomovou práci vytvořenou na UETE v roce 2011 která tyto nepřesnosti také obsahuje, ale i tak by bylo dobré využít více než jeden zdroj pro citace v daných částech textu a tak zmíněné nesrovnalosti odhalit. V části Úvod k simulaci pomocí ECM se objevují nepřesnosti v popisu složení baterie KOKAM (hliník není kladnou elektrodou a měď zápornou elektrodou, ale jedná se o kolektory na kterých je nanesen materiál elektrod, přičemž materiál pro kladnou elektrodu je v textu zmíněn ne však materiál pro zápornou elektrodu, avšak v tabulce s parametry jednotlivých části akumulátoru je zmíněn) V kapitole 5.2 je v popisku uvedeno, že na grafech jsou zobrazeny vybíjecí charakteristiky EIS, což není přesné. Jedná se o měření EIS při různém stavu vybití zobrazené v Nyquistově grafu. Další vadou této části je, že grafy nejsou zobrazeny v adekvátně tedy se stejným měřítkem na ose x a y. V textu se objevují i jiné drobné nedostatky kupříkladu že Obrázky 10 až 13, 16, 19, 20 nejsou přeloženy do češtiny. I přes tyto nedostatky je patrné, že student odvedl velké množství práce a zadní práce bylo splněno bezezbytku. Metody použité pro simulaci byly zvoleny vhodně a data z nich získaná se velmi přiblížili reálným hodnotám. Tuto práci doporučuji k obhajobě a s přihlédnutím k řadě nepřesností a ne úplně dobrému porozumění problematice Li-Ion akumulátorů uděluji práci hodnocení 80b tedy známku B.
eVSKP id 103143