KLIMŠOVÁ, Z. Využití nemísitelných slitin pro SERS substráty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Adam, Ondřej

Posuzovaná bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací nemísitelné slitiny Cu-Ag s ohledem na její využití jako SERS substrát. V teoretické části jsou nejprve stručně shrnuty základní informace o povrchově zesílené Ramanově sprektroskopii a používaných substrátech, následuje přehledný termodynamický popis mísitelnosti v binárních systémech a na závěr se teoretická část věnuje vybraným metodám výroby nemísitelných slitin. Text je přehledně rozdělen do jednotlivých kapitol, které na sebe dobře navazují. Jedná se o dobře zpracovanou rešerši poskytující vhodný teoretický základ pro následnou experimentální část. Experimentální část se nejprve věnuje mechanickému legování práškové směsi Cu-Ag a následně jsou popsány a diskutovány výsledky strukturní, fázové a termické analýzy jak z práškového, tak litého vzorku. Výsledky jsou zpracovány a interpretovány přehledně a srozumitelně, s dobrou návazností a s jasně formulovanými závěry. Vytknout je možné pouze nekonzistentnost barev v EDS mapách. Po celou dobu přistupovala studentka k řešení bakalářské práce aktivně, projevovala vlastní iniciativu a pracovala samostatně a systematicky. Velmi rychle si nastudovala řešenou problematiku a postupně si osvojila dovednosti pro práci v metalografické laboratoři, práškové laboratoři a taktéž pro základní měření DSC. Bakalářská práce splnila veškeré zadané cíle, po formální a grafické stránce je na dobré úrovni a rozsahem převyšuje požadavky kladené na bakalářskou práci. Práci proto doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením "A" (výborně).

Posudek oponenta

Čupera, Jan

Předložená bakalářská práce autorky Zuzany Klimšové „Využití nemísitelných slitin pro SERS substráty“ byla vypracovaná v rozsahu 50 stran. K vypracování práce bylo využito 25 zdrojů. Převážně zahraniční literatury. Experimentální část má logické uspořádání a je zde popsán celý postup experimentu. Pozitivně hodnotím provedení DSC analýzy, ze které vyplynuly důležité informace o parametrech tepelného zpracování. Práce jako celek je kvalitně zpracovaná jak po textové, tak po grafické stránce. Slabší stránkou textu jsou detaily, jako je práce s odkazy na literaturu, kdy není občas sjednocen styl umístění odkazu v textu, na str. 13. je v rámci jednoho odstavce hned v několika následujících větách odkaz na jeden zdroj. Obr. 2 na str. 14 je ozdrojován literaturou ve které se nevyskytuje. V praktické části chybí popis analytických metod a použitých parametrů měření, konkrétně se jedná o SEM a XRD. U XRD chybí alespoň ukázkové spektrum. Kapitola Diskuze je spíše shrnutí výsledků. To nevidím jako zásadní problém, ale ocenil bych aby byly v této části výsledky shrnuty pomocí jednoduchých souhrnných a přehledných grafických prvků, tyto v práci chybí. Tj. srovnávací obrázek jednotlivých stavů v jednom snímku, graf vývoje obsahu jednotlivých fází z XRD a alespoň souhrnnou tabulku vývoje průměrného složení částic. Tyto jednoduché souhrnné a přehledné grafické prvky v práci chybí. Zásadní chybou je ale předpoklad, který byl autorkou dán hned na začátku teoretické části. A to konkrétně, že velikost struktur vhodných pro SERS substráty je přibližně 1 um. Tato hodnota je zmíněna v rámci celé práce několikrát a ovlivňuje i konečné posouzení výsledků experimentu. Zarážející je, že hodnota 1 um je v práci vždy ozdrojována knihou ve které se výslovně píše o vhodné velikosti vytvořených struktur pod 100 nm.   Danou práci hodnotím, i přes některé nedostatky, celkově jako přínosnou a vhodnou k obhajobě. Práci hodnotím celkovou známkou A.

eVSKP id 156780