JURÍČKOVÁ, B. Architektúra trestu a nápravy človeka [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Trest, pomsta, odčinění hříchu, pokání, náprava? Barbora Juríčková ve své diplomové práci reflektuje aktuální realitu /Česko/Slovenského průmyslového vězeňství ve vztahu k jeho skutečnému významu pro individualitu odsouzeného jednotlivce i společnosti jako celku. Polemizuje s dvouhlavostí zažitých pojmů "výkonu trestu" (odplata) a "nápravného zařízení" (silové opravy poškozeného kusu). Juríčková do stávající patové situace masívní recidivy přináší důraz na základní hodnotu svobody lidského života a odpuštění. Krvelačné dychtění po odplatě, trestající soudce či prostý pocit zadostiučinění slepé spravedlnosti je nahrazen milosrdenstvím. Cesta z vězení tak přestává být vynucenou hrou na nápravu, ale svobodným rozhodnutím. Touhou, kterou lze realizovat.
Ve svém prologu k filmu Šílení dává Jan Švankmajer do opozice dva mezní principy: na jedné straně absolutní svobodu a na druhé osvědčený konzervativní přístup dohlížet a trestat. Jejich kombinaci, kumulující slovy režiséra ty nejnegativnější stránky obou systému, potom nachází v principu třetím, tedy blázinci, ve kterém žijeme. S pojmy svobody a represe operuje i práce Barbory Juríčkové, jejíž název "Architektura trestu a nápravy člověka" dává tušit poněkud jednoznačnější scénář. Studentka svá východiska opírá o analýzu Foucaultovy knihy "Dohlížet a trestat", statistiky Vězeňské služby ČR, porovnání vězení na území SR a z celé práce asi nejpůsobivější diagram životních osudů hrdinů dokumentu Heleny Třeštíkové "René". Jeho jednoznačně divergentní křivky životních drah "svobodných" protagonistů a "nesvobodného" recidivisty předznamenávají architektonické pojetí diplomového projektu samotného. Vybrané vězeňské zařízení na zámku v centru obce Ilava je vzato jako modelový příklad pro koncepci prostorů na pomezí svobody a nesvobody ve formě návrhu výstupního oddělení vězení. Stírají však opravdu záhyby jednotlivých částí oddělení avizovanou ostrou hranici mezi pobytem za mřížemi a na svobodě, nebo ji spíše ještě více zdůrazňují? Na bázi dispozičního dvoutraktu s průběžnou komunikací oscilují mezi dohledem vnitřním (vězeňským) a dohledem vnejším (veřejným), které panoptikálně formují jejich architekturu v jednotícím zipu, z něhož je úniku pouze prostřednictvím nekonečné enfilády dveří, v jejichž repetici svoboda jakoby začínala postupně pozbývat smyslu. Nebo se ji dá opravdu naučit? Odpovědi na tyto a další doplňující otázky budiž klíčem k optimalizaci průměrného hodnocení, které studentce uděluji.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Projekt operuje s rozhraním mezi ilavskou věznicí a navazujícím veřejným prostorem města. Toto řešení skvěle vystihuje ambivalenci svobody a nesvobody, která představuje hlavní téma celé práce. | |
| Architektonické řešení | D | Úroveň architektonického zpracování tématu je značně schematická. Je mu věnováná poslední čtvrtina práce, což v poměru k sociologickým a statistickým analyzám zbylých tří čtvrtin představuje zřejmý nepoměr, tedy přihlédneme-li k faktu, z jakého oboru studentka diplomuje. Pravděpodobně i z tohoto důvodu chybí architektonickému tvarosloví větší dotaženost. Záhyby svobodného a nesvobodného prostoru oslabuje linearita vnitřní chodby procházející prvním a druhým výstupním oddělením, jejíž relikt v podobě zadní stěny tvrdě prostupuje i vlnící se hotelovou částí. | |
| Provozní řešení | C | Provozní řešení je navzdory zvolené koncepci tendenční, více než specifické architektonické pojetí naplňuje obvyklá dispoziční schémata. | |
| Technicko konstrukční řešení | E | Tuto kategorii nejsem z předložených schematických výkresů schopen podrobněji vyčíst. Ačkoliv pravděpodobně nejde o nijak technicky složité konstrukční řešení, architektonická koncepce by měla být charakteristická i ve svém detailu. | |
| Formální úroveň | B | Formální úroveň práce je vysoká, spíše však graficky než architektonicky. |
eVSKP id 100074