Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Veselý, Michal

Ing. Jiří Stančík začal doktorské studium v roce 2007. Ve druhém roce studia odjel na pětiměsíční pobyt na Instituto Superior Tecnico v Lisabonu (říjen 2008 až únor 2009) kde studoval metody urychleného stárnutí polymerních vrstev. Během let 2008 a 2009 složil všechny plánované zkoušky a splnil povinný pedagogický úvazek. Výsledky intenzivní teoretické přípravy a experimentální činnosti prezentoval nejen na Studentské konferenci na fakultě chemické, ale především na seminářích s mezinárodní účastí a mezinárodních konferencích v České republice, Slovensku a Slovinsku většinou formou přednášek. Je autorem nebo spoluautorem 3 článků v časopise s IF a 5 recenzovaných konferenčních příspěvků. Během experimentální činnosti musel zvládnout mnoho náročných experimentálních technik. Jeho disertační práce s názvem Degradace inkoustových výtisků je první disertační prací svého zaměření na ústavu fyzikální a spotřební chemie, přesto dokázal dokončit práci během 3 let. Velmi kladně hodnotím jeho pracovní nasazení a schopnost komunikace v angličtině.

Navrhovaná známka

Posudek oponenta

Kaplanová, Marie

Disertační práce je zaměřena na studium vlivu světla na stabilitu barevných výtisků, zhotovených technikou inkoustového tisku. Práce v rozsahu asi 100 stran má standardní členění a obsahuje všechny náležitosti, které má disertační práce zahrnovat. Bohužel cíle dizertace nejsou jasně definovány - čtenář práce se o záměru práce dozví pouze přečtením Abstraktu. Teoretická část, zabírající zhruba polovinu práce, popisuje základní informace, týkající se tiskové technologie, tiskových inkoustů a potiskovaných materiálů. Obsahuje obecně známá fakta, v některých kapitolách jen na úrovni základních znalostí a s řadou nepřesných a nevhodných pojmů a formulací (např. "koncentrace vytištěných inkoustů", "nižší barvový gamut", "vypaření inkoustu", "hmota vytvarovaná do podoby puků", "fotografický chromofor", "sebestabilizace molekul", "ústup barev", "částečky materiálu barevného pigmentu, které jsou rozpuštěny v ředidle", "umělohmotné fólie" apod.). Při používání zkratek a symbolů mnohdy vysvětlení zkratky následuje teprve až po několika stránkách dalšího textu (např. "RC podložka", "PES" či "PET", "mokrý proces RA-4"), přičemž do práce nebyl zařazen seznam symbolů. V obrázcích 10-12 by bylo vhodné doplnit rozměry nebo zvětšení obrazu, v obr. 1 linka v nákresu odděluje přívod inkoustu. Ve vlastním výkladu je čtenář často maten a znejistěn, zda autor právě popisuje vlastnosti roztoků nebo disperzí, pigmentových nebo barvivových inkoustů a jejich interakcí s podložkou. V úvahách o využití absorbované energie světla barvivem nebo pigmentem není ani slovo o rozdílném energetickém schématu pro krystalický pigment a pro barvivo; Jablonského schéma pro složitou organickou molekulu je neúplné a nezahrnuje další mechanismy, jako je např. přenos excitační energie a další možnosti "relaxace excitovaného stavu molekuly barviva" (obr. 16). Výklad rozdílné interakce barviva a pigmentu na str. 28 na základě přerozdělení excitační energie ve shluku molekul (krystalu) je přinejmenším naivní. Kapitoly 2.3.1 Laminace a 2.3.2 Lakování jsou obzvláště povrchně napsány, v některých částech i nesprávně (ani zmínka o tavných lepidlech; nevhodné termíny jako např. "nylonové" fólie; disperzní lak uveden jako jednosložkový systém i když jde o minimálně dvousložkovou disperzi s řadou aditiv apod.). V kapitole 2.4.1. je nesprávně popsán normovaný postup stanovení světlostálosti pomocí standardu modré vlny - není pravdou, že standardní škálu tvoří vzorky obarvené osmi různými modrými barvivy. Velmi nepřesně používá autor termín optická hustota a molární absorpční koeficient, zanedbávajíc zcela jejich spektrální závislost (celá kap. 3.4). Termín optická hustota bez uvedení spektrální závislosti se používá v souvislosti s procesními barvami CMYK a je vázán na šířku spektrálního pásu měřicího přístroje a s molárním absorpčním koeficientem jednoduchým vztahem nesouvisí. Doktorand vykonal pečlivě velké množství experimentální práce. Dizertační práce reprezentuje tisíce dat získaných v dlouhodobém experimentu, promyšleně připraveném a navrženém. Je škoda, že nebyla větší pozornost věnována interpretaci výsledků. Je škoda, že kvantita převážila nad kvalitou, resp. že analýza příčin a mechanismů vybělení nešla až do podstaty jevů, tj. do popisu mechanismů a vlivu různých parametrů. Při obhajobě dizertace pokládám za nutné, aby doktorand blíže specifikoval barviva v testovaných inkoustech a navrhl předpokládaný mechanismus chemické degradace těchto barviv na různých typech studovaných substrátů, případně i vysvětlil zmíněné "katalytické" účinky vícevrstevných systémů. Které parametry jsou důležité u potiskovaných materiálů (hladkost, porozita, chemická a fyzikální struktura nátěru, pH…) a které u inkoustů (barvivo, rozpouštědlo, aditiva)? Je možná predikce dlouhodobé stability tisků barevných obrazů a jaké požadavky na dlouhodobou stabilitu výtisků z práce vyplynuly? Přes všechny zmíněné nedostatky dizertační práce je zřejmé, že Ing. Stančík prokázal schopnost samostatné vědecko-výzkumné činnosti a proto jeho disertační práci doporučuji k obhajobě a předpokládám, že při obhajobě uspokojivě zodpoví všechny mé připomínky a jasně zdůvodní své závěry.

Navrhovaná známka

Otázky

Proč v rovnicích (3) až (6) je použita suma místo integrace, jsou-li všechny veličiny spojitou funkcí vlnové délky? V Experimentální části zcela postrádám podrobnější popis a charakteristiku potiskovaných materiálů, které zcela zřejmě tvořily několik skupin (typů) podstatně odlišných povrchových struktur. Používání pouhých zkratek v tabulkách a grafech shrnujících výsledky je pak nepřehledné, protože často jsou porovnávány nesrovnatelné, strukturně zcela jiné materiály. Nevhodné je označování těchto materiálů termínem "média". Proč se autor domnívá že "průměrná barvová odchylka ze všech barevných polí vytištěných různými inkousty je dobrou reprezentací světlostálosti tisku"? V průměrné hodnotě jsou skryty i plochy neměnící v celém experimentu své vlastnosti současně s těmi, dokonale vybělenými. Jaká byla chyba tohoto průměru? Proč nebyl průběh vyhodnocen i statisticky?

Čeppan, Michal

Téma predkladanej dizertačnej práce je zaujímavá z teoretického aj praktického hľadiska. Problematika hodnotenia vlastností materiálov používaných ako záznamové média v grafických technológiách je jednou z dôležitých úloh aplikovanej fyzikálnej chémie. Zmena technológie fotografie z klasickej halogenidostriebornej na digitálnu prináša aj potrebu definovania nových postupov a kritérií hodnotenia vlastností materiálov používaných ako výstupné média namiesto klasických fotografických papierov. Cieľom dizertačnej práce Ing. Stančíka je návrh postupov hodnotenia materiálov a výtlačkov atramentovej tlače používaných ako výstup digitálnej fotografie. Dizertačný spis má klasické členenie, prehľadné a logické. Prvá časť predstavuje súhrn súčasného stavu problematiky atramentovej tlače v oblasti technológií tlače, materiálov a ich hodnotenia z hľadiska svetlostálosti. Problematika je spracovaná v dostatočnej šírke, v niektorých otázkach by bola vhodná hlbšia diskusia (niektoré poznámky sú uvedené nižšie). Možno však konštatovať, že táto časť svedčí o primeranej rešeršnej príprave a dobrom prehľade autora v študovanej problematike. Doktorand však nerozpracoval zadanie práce do vlastnej formulácie cieľov, ako býva v takýchto prácach zvykom. Experimentálna časť okrem dokumentácie experimentálnych zariadení, metód a prípravy vzoriek obsahuje návrh postupov a kvalitatívnych parametrov hodnotenia svetlostálosti fotografických tlačových papierov z hľadiska zachovania farebného podania. Pretože fotografický obraz je mnohofarebný, je pomerne zložité túto mnohorakosť zahrnúť do kriteriálnych parametrov. Vo fotografickej praxi sa často postupuje tak, že sa hodnotí farbostálosť len niekoľkých základných farebných plôch. V predkladanej práci sa zvolila náročnejšia metóda sledovania a hodnotenia mnohofarebných dokumentov kombináciou viacerých parametrov a štatistických popisov, čo považujem za originálne. Vlastné experimentálne úsilie sa orientovalo na prípravu vhodných vzoriek výtlačkov na študovaných papieroch a štúdium ich svetlostálosti pri urýchlenom a prirodzenom starnutí a starnutí vplyvom polutantov životného prostredia. Táto časť obsahuje ohromné množstvo experimentálneho materiálu, ktorý predstavuje solídny základ pre diskusiu. Interpretácia experimentálnych údajov je na zodpovedajúcej úrovni, diskusia je zrozumiteľná, argumenty podložené. V práci je veľa skratiek, čomu sa nedalo vyhnúť pri označovaní množstva vzoriek. Čitateľ by ocenil tabuľku symbolov a skratiek. Dizertačná práca Ing. Stančíka obsahuje mnoho cenných experimentálnych výsledkov a ich diskusiu a interpretáciu. Je hodnotným príspevkom v oblasti štúdia a hodnotenia fotodegradácie papierov pre digitálnu ink-jetovú tlač. Prináša originálne poznatky, ktoré spolu s ich interpretáciou prispievajú k poznaniu v skúmanej oblasti a majú aj aplikačný význam. Záverom konštatujem, že autor preukázal spôsobilosť pre vedeckú prácu a predloženú prácu odporúčam prijať k obhajobe a ďalšiemu konaniu pre udelenie hodnosti PhD.

Navrhovaná známka

Otázky

1. str. 28 – diskusia o rozdieloch absorpcie fotónu molekulou a zhlukom molekúl je nejasná („energia fotónu je rozložená medzi mnoho molekúl a preto každá z nich obdrží len malé množstvo“). Mohol by ju autor upresniť v termínoch elektrónových excitovaných stavov a štruktúry elektrónových stavov?
2. kap.2.3 – nepoužívajú sa pri ochrane tlače aj fotostabilizátory v atramentoch podobne ako pri fotostabilizácii polymérnych materiálov_
3. str. 39, 40 – v praxi sa používa korelovaná teplota chromatičnosti.
4. str. 41 – používanie termínu jas v kolorimetrii nie je vhodné (aj keď je časté). Správne - svetlosť, resp. merná svetlosť (ČSN 01 1718).
5. str. 29 – definícia vibračnej relaxácie v súvislosti s fotochemickými procesmi je mätúca. Čo sa myslí vyjadrením „najčastejší typ nežiarového prechodu“
6. str. 29 – tripletové stavy nehrajú úlohu pri fotodegradácii farbív?
7. str. 53 - jednoduché nahradenie absorbancie záporným logaritmom reflektancie v Lambertovom-Beerovom zákone bez „mihnutia oka“ je odvážne.
8. kap. 3.6.3, str. 64-65 – vzorec (25). obr. 43 a celá metóda výpočtu koncentrácií farbív si vyžaduje podrobnejšie predstavenie a diskusiu.
9. kap. 4.2.2 str. 73 – konštatuje sa, že objem gamutu laminovanej vzorky ISG klesol pri fotodegradácii viac ako v prípade nelaminovanej vzorky. Rýchlosť degradácie (formálna) je pritom pre laminovanú vzorku prakticky nulová – aký je názor autora na tieto zistenia?
10. str. 77-78 – katalytický efekt, alebo presnejšie vzájomné ovplyvňovanie fotostability farbív, je len popísaný. Ako by sa dal vysvetliť „kladný katalytický“ efekt, spomalenie fotodegradácie v prípade dvojfarebných plôšok, ktorý je celkovo aj v ďalšom, zdá sa, častejším javom ako katalytické zrýchlenie fotodegradácie.
11. str. 91 - porovnávanie dlhodobých experimentov a urýchleného starnutia je zaujímavé a užitočné. Prečo sa na osi x (aj v iných častiach práce) používa osvit, a nie expozičná dávka v energetických veličinách. Osvit je fotometrická veličina a zvýrazňuje vplyv svetla na zrak.