KUTÍLEK, M. Přenos informací po síti Ethernet [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Předmětem práce pana Miloše Kutílka byl návrh a realizace mikrokontrolérem řízeného zařízení pro přenos veličin v síti Ethernet, konkrétně hodnot teploty z přídavných senzorů. Přenos měl probíhat v síti Ethernet, pomocí níž mělo být zařízení i napájeno technologií PoE. Student v práci navrhuje zařízení, vybírá vhodné komponenty, sestavuje blokové schéma a vývojový diagram software. Dále diskutuje varianty technologie PoE a vhodnou vybírá. V práci provedl systémový návrh a návrh desky plošných spojů. V průběhu řešení semestrálního projektu se práce ubírala správným směrem, student sestavoval samostatný program pro mikrokontrolér a během konzultací student diskutoval problém v komunikaci mezi hlavním mikrokontrolérem a řadičem Ethernetu. Zřejmě v časové tísni student zaměnil tento program za program z ukázkové úlohy dostupné na webové stránce (jenž je přílohou posudku) a v tomto programu změnil části potřebné pro splnění zadání. Vzhledem k tomu, že tento program je převzat bez uvedení jeho původního zdroje, nelze předloženou práci považovat za původní a připustit ji k obhajobě.
Pan Miloš Kutílek měl za úkol vytvořit hardwarový a softwarový návrh zařízení pro posílání informací přes rozhraní Ethernet. Členění práce je přehledné a logické, vyjma protokolu PoE a rozboru 1-Wire sběrnice, které by bylo vhodnější zařadit také do teoretické části. 1-Wire protokol je z velké části přepsán ze zdroje [12] bez větší modifikace. Celkově je teoretický úvod rozsahově adekvátní zkoumané problematice, avšak nevyvážený – pozornost je věnována téměř výhradně protokolu pro přenos, rozbor na trhu dostupných teplotních čidel a mikrokontrolérů není ani okrajově rozebrán. Z hlediska samotné práce došlo k návrhu schématu zapojení přípravku a nad rámec zadání byl vypracován návrh desky plošného spoje. Umístění všech osmi senzorů na desce ale nedává moc smysl. Myslím, že by bylo vhodnější vyvést pouze konektory pro připojení teplotních sond. Autor v návrhu většinou využívá doporučené zapojení výrobců jednotlivých komponent a tyto funkční bloky následně spojuje v jeden funkční celek. Z důvodu vyzkoušení komunikace mezi PC a uPC byla vytvořena zjednodušená funkční verze přípravku, která byla realizována pomocí vývojového kitu s SPI Ethernetovým modulem a dvěma teplotními senzory. Tato realizace ovšem není v textu podrobně rozvedena, spíše jsou zde uvedeny hlavně finální výsledky. Dalším stěžejním bodem bylo vytvoření firmware pro mikrokontrolér. Autor využil jazyka Bascom, ve kterém zprovoznil komunikaci s LCD displejem, který zobrazuje IP adresu přípravku. Aplikace pro mikrokontrolér obsahuje také podprogram, který generuje webovou stránku s aktuální teplotou na jednotlivých senzorech, která se zobrazuje ve webovém prohlížeči. Teploměry jsou funkční, vyjma pinů PD0 a PD1. Samotný program je dokumentován jednoduchým vývojovým diagramem a zdrojový kód je většinou nekomentovaný. Po formální stránce práce působí kompaktně a uceleně, vyjma některých méně kvalitních obrázků. Počet zdrojů je pro DP dle mého názoru téměř nedostatečný, autor většinou čerpá ze zdrojů, které jsou určeny široké veřejnosti, místo toho aby hledal informace např. v normách pro jednotlivé protokoly. Na závěr musím ale vyjádřit určité znepokojení nad tím, že zdrojový kód vykazuje velkou míru shody s publikovaným kódem na webu prodejce vývojového kitu (http://shop.onpa.cz/index.php?priklady-kit-EvB-clanky,34). Prosím, aby se k tomuto bodu autor vyjádřil. Přes všechny připomínky lze považovat zadání za splněné, program mikropočítače působí stabilně. Pokud autor prokáže své autorství v programové části, doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou D/60.
eVSKP id 65870