Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Martinec, Jiří

Studen svým zpracováním diplomové práce prokázal, že je schopný reagovat na základní požadavky vhodným způsobem, který zahrnuje obecné seznámení se s tématem, technický rozbor problematiky a adekvátní postup při řešení konkrétních úloh. V úvodní metodologické části jsou stručně zhodnoceny výchozí poznatky použitelné pro následnou práci. Jedná se především o výchozí materiály pro uvedenou koncepci jaderného reaktoru na straně chladiva a konstrukčních prvků. Nezbytným prvkem metodologické části se stává také popis výpočtového nástroje pro navrženou koncepci výměníku jako základního výstupu diplomové práce. V teoretické části student detailně popisuje koncepci jaderných reaktorů využívajících roztavených solí. Teoretická část popisuje kromě samotného výměníku uvedené koncepce reaktoru také problematiku paliva, řízení i jaderné bezpečnosti. Zmíněné informace jsou dány do kontextu formou historického vývoje koncepce, což poskytuje ucelený náhled na tento typ reaktorů. Pro praktické zpracování konkrétního výpočtového a konstrukčního modelu výměníku student vychází z detailní rešerše solí jako chladiva. Uvedené poznatky jsou následně využity pro přípravu výpočtového schématu a základní vizualizace modelu výměníku. Základní výsledky z výpočtového modelu jsou názorně zpracovány na závěr práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Katovský, Karel

Student vypracoval diplomovou práci v oblasti reaktorů s tekutými solemi, které prožívají v posledních několika letech velkou renesanci, díky oblasti malých modulárních reaktorů. Česká republika má velké zkušenosti, tradici i vlastní výzkumný projekt, práce je tedy velmi aktuální (a navazuje také na tradici výzkumu na FSI VUT). Oceňuji také spolupráci diplomanta s odborníky z University of Tennessee. Student věcně a přehledně zpracoval problematiku reaktorů s tekutými solemi a navrhl tepelný výměník pro primární okruh malého modulárního reaktoru IMSR. Osvojil si výpočetní program PROMEX, vyvinutý v USA pro účely návrhu tepelných výměníků reaktorů MSR. Student je pravděpodobně jediným uživatelem tohoto kódu u nás, čímž práce získává na další exkluzivitě. Student evidentně vykonal velké množství výpočtů a odvedl velké množství práce. Práce je také psána kultivovaným anglickým jazykem (místy až příliš akademickým), a působí velmi přehledně. Student také postupuje k problematice komplexně a korektně – od přehledu problematiky, přes definici cílů, metodiku, výpočet, po citlivostní analýzu a validaci. Tento přístup lze považovat za příkladný. Podle mého názoru ale práci přeci jen něco chybí k tomu, aby mohla být klasifikována jako výborná. Kapitola Metodika je rozepsána pouze na jednu stránku a je nevhodně volena hned za úvod práce, kdy čtenář ještě není uveden do problematiky. Další popis metodiky je uveden dále v textu; autor tedy mohl popis metodiky sjednotit a pojmout detailněji. Čitelnost práce také poněkud zhoršuje nejednotné používání jednotek – například pro teplotu jsou používány stupně Fahrenheita, Celsia i Kelviny; pro hustotu jak kg/m3, tak g/cm3; jsou přebírány některé tabulky a grafy, které používají opět jiné značení (a jsou často také méně graficky kvalitní). Pokud jsou jednotky složené z více jednotlivých jednotek, tak mezi nimi autor nedělá mezeru ani tečku, jeho vyjádření je občas matoucí (např. Pas pro Pascal-sekundu atp.). Seznam zkratek není neúplný; v textu se místy objevují překlepy (např. i v názvu kapitoly). To vše lze považovat za drobné nedostatky. Za největší nedostatek práce považuji nedostatečný popis výsledků, jejich zhodnocení; včetně popisu výsledků validace či rozsáhlé citlivostní analýzy. Ta je pouze uvedena v příloze jako velké množství tabulek, její zhodnocení a výsledky však v textu chybí. Druhým větším nedostatkem je používání citací v textu. Práce je nabita informacemi a daty, je evidentní, že autor musel přečíst mnoho zahraničních pramenů a nastudovat velké objemy literatury, nicméně v textu používá odkazy na literaturu velmi sporadicky, často navíc pouze na koncích odstavců cituje obecné literární zdroje, místo detailních pramenů. Použitý formát citací také nesplňuje normativní požadavky na seznam referencí. Práci závěrem i přesto hodnotím jako přínosnou a svým způsobem výjimečnou, cíle práce byly splněny, a proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B (85 body).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	C

Navrhovaná známka: B

Otázky

Na straně 6 zmiňujete, že u reaktorů s tekutými solemi může být dosaženo velmi vysokého vyhoření a uvádíte údaj "více než 50%". Pro vyhoření (burn-up) se v jaderné energetice častěji používá jiná jednotka než procenta. Vysvětlete, prosím, co je údajem 50% myšleno; uveďte dosažitelné vyhoření u MSR ve standardně používaných jednotkách a srovnejte je s vyhořením u současných reaktorů LWR.
V závěru práce uvádíte, že pro rozvoj MSR je potřeba provést ještě hodně výzkumné práce a získat mnoho materiálových dat. Můžete, prosím, uvést konkrétně, co je podle Vašeho názoru, nyní nejpodstatnější směr výzkumu, který by mohl reaktory s tekutými solemi posunout blíže k realizaci?