HRADIL, A. Testování dílů vyráběných technologií Bound Metal Deposition [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Koutecký, Tomáš

Hodnocená bakalářská práce zpracovává velmi aktuální téma aditivní výroby z kovových materiálů a posouzení této inovativní technologie BMD. Celkově hodnotím práci jako velmi slabou. Je patrné, že byla psána ve spěchu a bez konzultace s vedoucím práce, projevuje se to jak po stylistické stránce, tak po stránce obsahové. Věty někdy nedávají úplně smysl, časté jsou překlepy a gramatické chyby nebo faktické nepřesnosti nebo až nesmysly. Už i bibliografická citace obsahuje nesmyslné názvy (Ústav strojního a průmyslového designu). Práce obsahuje velké množství referencí, ale velká část je nízké kvality (Wikipedie, různé produktové stránky, atd.), objevují se i nesprávně uvedené zdroje. Úvod popisuje obsah práce víc, než aby byla úvodem. Současný stav poznání je nejlépe zpracovanou částí práce – kvalita textů je vyšší, formální i obsahová stránka je na vyšší úrovni. Některé části jsou ale pro toto téma nadbytečné a rozebrané dopodrobna. Samotná technologie BMD je popsaná poměrně dobře, ale chybí zde jakékoliv reference na výzkum, který by se danou technologií zabýval. Nadbytečné jsou i informace k testům mechanických vlastností. Analýza problému je velmi slabě a nepřesvědčivě postavená. Cíle práce popisují postup prací, a ne předestřené cíle. Praktická část práce je velmi slabá. V materiálu a metodách chybí popis zařízení, na kterém se vyráběly vzorky, chybí popis parametrů výroby vzorků. Celá praktická část popisuje proces vypravěčským způsobem, ale opomíjí faktické informace, které jsou z hlediska materiálu a metod nebo i výsledků podstatné, případně jsou faktické informace týkající se metod popsané až ve výsledcích. Výsledky metalografie obsahují komentáře a zdůvodnění, která nejsou ničím podložena nebo není uveden zdroj těchto informací. Porovnání výsledků z různých technologií je také podáno ne příliš přesvědčivým způsobem a zdůvodněním. Slabě je zdůvodněna pouze jedna orientace při tisku, což byl jeden z dílčích cílů práce. I přes všechny zmíněné nedostatky doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Vaverka, Ondřej

Bakalářská práce se zabývá relativně novou aditivní technologií Bound Metal Deposition. Dle zadání by měla zjistit mechanické vlastnosti dosažitelné touto technologií a identifikovat parametry, které jsou po to klíčové, včetně vlivu orientace při tisku. Samotný text obsahuje rozsáhlou rešerši současného stavu, výběr materiálu a metod testování, popis vzorků, jejich výrobu a mechanické zkoušky. V diskuzi jsou poté výsledky porovnány s daty z literatury. Rešeršní část je sice nadprůměrná svou délkou, ale je z velké části naprosto nerelevantní k danému tématu. Kapitoly jako „Historie 3D tisku“, „Přehled nejpoužívanějších technologií“ nebo obecně „Zkoušky materiálu“ evokují spíše snahu o navýšení počtu slov a stránek, než základ pro samotnou práci. Celkový dojem o shrnutém stavu poznání umocňuje kapitola „Analýza problému“, která se skládá ze tří vět a jednoho souvětí a nijak se k současnému stavu poznání nevyjadřuje. Je v ní pouze konstatováno, že bude provedena tahová zkouška a vyhodnocení porozity. Zvolené metody by mohly být adekvátní k základnímu popisu vlastností materiálu vyráběného technologií BMD. Jedna sada vzorků je ale nedostačující k zjištění vlivu jakéhokoliv parametru výroby, natož orientace při tisku. V diskuzi jsou sice některé parametry označené jako důležité, ale není zřejmé, proč autor vybral zrovna tyto. Úplně chybí zhodnocení vlivu jednotlivých parametrů na finální produkt, které přirozeně nemohlo být provedeno, pokud se žádný z nich neměnil. V diskuzi jsou výsledky porovnány jednak s daty od výrobce stroje a jednak s výsledky z jiné aditivní technologie, konkrétně LENS. Porovnání s materiálovým listem od výrobce je nerelevantní, protože udávané hodnoty jsou po tepelném zpracování a autorovo konstatování, že „… tepelnou úpravou bychom se měli dost téměř o 50% výše s pevnostními charakteristikami, což je reálné.“ není ničím podloženo. Není také zřejmé, proč je jako druhé porovnání vybrána technologie LENS, která není ani přímým konkurentem, ani nevyužívá podobný princip. Jediným v práci uvedeným důvodem je použití stejného materiálu. Pokud je ale technologie LENS jediná, která pracuje s tímto materiálem, nabízí se otázka, proč nebyl vybrán jiný materiál, který by se dal porovnat s přímou konkurencí? Opakující se chybou, kterou považuji za velice matoucí, je navíc nekonzistentnost v označování zvoleného materiálu. Je velký rozdíl mezi AISI a AlSi, což autor nerozlišuje. Jazyk ani styl psaní neodpovídá technické závěrečné práci. Text je plný neodborných výrazů, prázdných slovních spojení a gramatických chyb, které by se v takovém textu neměly vyskytovat. Autor ve většině práce používá trpný rod, což je správně, ale v určitých pasážích se obrací na čtenáře a přechází do činného rodu. Celkově působí práce odbytým dojmem a snaha o „vědecký text“ a rádoby zasvěcený pohled působí v některých částech nesmyslně až komicky. Předložená bakalářská práce používá správné metody, ale rozsah jejich použití není dostatečný. Díky tomu byly cíle zadání splněny pouze částečně. Hlavně vliv orientace není v práci nijak diskutovaný a vliv ostatních parametrů také není nijak ověřen. Forma příliš neodpovídá technickému textu. Proto doporučuji práci k obhajobě pouze s navrhovaným hodnocením E.

eVSKP id 129517