MARKOVÁ, K. Vnitřní fluorescence bakterií Cupriavidus necator [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Bc. Kateřina Bílková vypracovala kvalitní diplomovou práci na komplexní téma týkající se autofluorescence u bakterie Cupriavidus necator. Díky jejím zjištěním je možné lépe interpretovat fluorescenční měření, které využívají jako fluorofory látky emitující v zelené části spektra. Tato práce překračuje hranice měření u konkrétních bakterií a závěry jsou využitelné u všech organismů, které obsahují látky ze skupiny flavinů. S prací a přístupem jsem spokojen a navrhuji hodnocení stupněm výborně / A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Studentka Bc. Kateřina Bílková se ve své diplomové práci věnovala studiu zelené autofluorescence u bakterie C. necator H16 a jejího PHA neprodukujícího mutanta C. necator PHB-4. Po textové stránce je práce na solidní úrovni, stejně tak i její logická struktura a je potěšitelné, že teoretická část práce neobsahuje balastní kapitoly. Zajímavě a aktuálně je zpracována kapitola 2.4 pojednávající o autofluorescenci bakteriálních buněk, naopak více pozornosti jak co do obsahu tak také co do formy by si zasloužila celá kapitola 2.3 popisující studované mikroorganismy. Obecně postrádám především v teoretické části „vyšší hustotu citací“ – v některých případech není jasné z jakého zdroje konkrétně autorka čerpala (viz. například strana 20). Na druhou stranu využila studentka velkého počtu hodnotných zdrojů které správně a úplně cituje. V některých případech používá studentka nepříliš odborná slovní spojení a termíny například bakteriální buňky po působené atb nepodléhají apoptóze (str. 21), stejně tak bakteriální buňky nejsou balónky a nepraskají (podléhají buněčné lyzy) a při submerzní kultivaci netvoří kolonie atd. Výsledky diplomové práce jsou podle mého názoru velice zajímavé. Celkově je až překvapivé jak odlišné chování vykazovaly v mnoha případech oba bakteriální kmeny. Co obecně ve výsledkové části práce postrádám je hlubší vysvětlení experimentálních strategií (proč byl použitý azid sodný, Antimycin A atd.) a také pokus o biologickou interpretaci dat případně jejich konfrontaci s literaturou. Na druhou stranu by na obhajobu studentky mělo být zmíněno, že studiu autofluorescence u bakteriálních buněk a její metabolické interpretaci je věnováno jen velice omezené množství publikací. V tomto kontextu je třeba studentku pochválit, protože v řadě případů si musela poradit s vyhodnocením a interpretací dat, která zdaleka nejsou rutinní. Celkově jsou výsledky komentovány zajímavě a čtivě. Proto můžu konstatovat, že diplomová práce je na vysoké úrovni, proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 106020