HEBRON, D. Vytvoření korporátní a business strategie AQE advisors a.s. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2014.

Posudek vedoucího

Zich, Robert

Celkově autor projevil schopnost zpracovat komplexní téma. Pracoval poměrně samostatně a dokázal využít některé průběžné konzultace jak k lepší aplikaci analytických nástrojů, tak pro jasnější strukturalizaci návrhové části. Nedostatkem je pak jistá nedotaženost návrhů v kontextu obou úrovní strategie, které byly předmětem práce a chybějící zhodnocení přínosů navrhovaných opatření. Práci by zkvalitnilo také alespoň rámcové vymezení postupů pro budoucí implementaci. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky: Vysvětlete, jak jste hodnotil podíl na trhu při aplikaci BCG. Co je podle Vašeho názoru zásadním přínosem práce? Jaké aktivity byste označil za rozhodující v případě implementace?

Posudek oponenta

Pařil, Vilem

Autorem stanovený cíl - formulování korporátní strategie, vyčlenění jednotlivých „strategic business unit“ a vymezení základních východisek pro následnou tvorbu obchodních strategií – je v souladu se zadáním práce a v průběhu zpracování byl naplněn (včetně naplnění dílčích cílů). Výběr metody výpočtu dvou bankrotních modelů, a to IN05 a Altmanova modelu, je v tomto případě spíše doplňující (i když v jiných situacích by mohl mít jednu z klíčových rolí), ale primárně by k němu mělo být přistoupeno především v situacích, kdy firma nebude vykazovat příznivé hodnoty v ukazatelích rentability, zadluženosti či likvidity. V práci by měl být posílen důraz na posílení vazby výsledků z analytické do části návrhové, neboť není zcela jasné, na základě kterých analytických částí a výsledků je vhodné zvolit dané návrhové řešení v příslušné oblasti. V tomto směru spatřuji významný potenciál i pro celkové zlepšení interpretace analytických výsledků a argumentace ve prospěch návrhového řešení. Práce je velmi konkrétně zaměřena na analýzu situace v jedné společnosti, což tuto práci posiluje z pohledu možnosti využití dosažených analytických výsledků, ale i v oblasti možné aplikace přinejmenším určitých návrhových částí v praxi při dalším rozvoji této společnosti. Struktura práce je standardní a jednotlivé části, respektive kapitoly práce, na sebe vhodně navazují a jsou logicky provázány v následující posloupnosti: stanovení cíle a metodiky, teoretický rámec, analytická část a praktická část. Jedinou připomínkou týkající se struktury je otázka, zda by podkapitola 2.13 neměla být spíše v úvodní části kapitoly dva, jakožto zdůvodnění vybraných metod a autorů v teoretické části. Vsuvky typu „dle mého názoru“ apod. je vhodné oddělit čárkou (např. str. 19). Obraty jako „protažení průběhu cyklu tržní životnosti“ apod. lze nahradit vhodnějšími pojmy např. „prodloužení“ apod. Na některých místech (např. v části 1.2.6) jsou určité citační nedostatky, neboť i u představení modelu Bostonské matice by měl být uveden zdroj přímo u textu, na druhou stranu zdroj je patrný z kontextu ostatních podkapitol části 1.2 Při citaci např. Ansoffa je vhodné uvést i odkaz na původní zdroj včetně bibliografických údajů (v seznamu literatury), a dále pak zdroj skutečný za předložkou „in“ či „v“, kterým je v tomto případě Mallya apod. Seznam zdrojů je poměrně útlý, práci by zajisté prospělo tento seznam obohatit (především o zdroje zahraniční). Na str. 34 autor uvádí, že na hmotných zdrojích nelze postavit konkurenční výhodu, jako příklad uvádí mimo jiné pozemky. Nicméně právě pro tuto kategorii je dané tvrzení velmi problematické, ačkoliv konkurenční výhodu založenou na vlastnictví pozemků a k nim navázaným surovinám mohou využívat spíše národní státy, tak v oblasti těžebního průmyslu mohou na takovém vlastnictví stavět beze sporu i firmy. I v sektoru služeb mohou v některých lokalitách díky pozemkovému vlastnictví a dalším okolnostem firmy usilovat o vytvoření lokálního monopolu. Na obr. 11 na str. 43 uvádíte pozici vedoucího kanceláře, kterou v předchozích schématech uvedenu nemáte – modely reflektující aktuální strukturu společnosti by měly být konzistentní. Vyšší nezaměstnanost je jedním z průvodních jevů ekonomické krize, tedy její integrální součástí (str. 52). Tvrzení na str. 56, že „v poslední době vzniklo hodně subjektů, které se zabývají zejména poradenstvím v čerpání finančních prostředků EU, což vytváří na trhu zmatek“, je poměrně problematické. V tabulce číslo 8 Vám chybí kategorie vlastníků, kterou v předchozí tabulce uvádíte. V tabulkách č. 9 a 10 jsou zaměněny pojmy součet a součin. V Altmanově modelu je znovu uveden model IN05 (výsledky jsou nikoliv podobné, ale shodné).

eVSKP id 70539