Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Bc. Romana Repová zpracovala diplomovou práci na téma nosičových systémů na bázi záporně nabitých vezikulárních komplexů s kladně nabitými biopolymery. Tyto komplexy představují velmi nadějné biokompatibilní systémy pro distribuci biologicky aktivních látek. Získaná data jsou správně interpretována a zpracována. Tato práce splňuje nároky kladené na tento typ práce a doporučuji proto tuto k obhajobě s hodnocením výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Využití poznatků z literatury	A
Studium literatury a její zpracování	A
Splnění požadavků zadání	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Klučáková, Martina

Studentka předložila k obhajobě zajímavou práci, která ovšem poskytuje více otázek než odpovědí. Předpokládám, že výzkum v této oblasti bude pokračovat. Je vidět, že se studentka snažila poctivě pracovat s literaturou i v laboratoři, o čemž svědčí velké množství odkazů i provedených experimentů. Na druhou stranu se neubránila mnoha formálním chybám, které zde uvádím jako poučení do dalšího (vědeckého) života), tzn, není třeba je probírat při obhajobě: - Výraz "nepolárny koniec" je trochu nešťastný. Neznám sice zvyklosti slovenského jazyka, ale "koniec ve mně evokuje něco, co je na konci, přitom nepolární řetězec představuje podstatnou část molekuly (např. str. 8). Podobně výraz "chvost" užitý později. - Čtenář nemá úplně jasno v obrázcích, kde je a není náboj. Někde jsou uvedené, někde ne. Je to zčásti dáno tím, že někde náboj být může, ale musí a zčásti kopírováním obrázků z různých zdrojů. U některých však zdroje chybí (např. 18 a 24). - Občas jsou požity méně vhodné výrazy - název kapitoly "4.3 Meranie pripravených vzoriek..." (lépe "Charakterizácia..."), nebo "vialka bola zvortexovaná"... - Co znamená "reprodukovatený systém" (str. 42), spíš systém s reprodukovatelnými vlastnostmi... - U obr. 58 chybí část legendy (zelená a černá křivka). - Seznam zkratek je neúplný, např. chybí zkratky PDI a E.E. (převzaté zzřejmě literatury) - Tab. 2, str. 34. Tkratka UV/VIS sice v seznamu je,ovšem bez vysvětlení. Seznamy zkratek a symbolů by měly být řazeny abecedně. Výtky odborného charakteru a náměty k diskuzi jsou zahrnuty v otázkách. Přes výtky formálního charakteru, které občas čtenáři ztěžují orientaci v textu, je práce zajímavá a zaslouží si hodnocení stupněm A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Na str. 39 píšet, že kvůli reprodukovatelnosti byly vzorky měřeny dvakrát? Myslíte, že to stačí?
Na str. 41 (Obr. 39) je znázorněna distribuce velikosti částic systémů s různým přídavkem PA. Je rozdíl mezi 83,81 nm (6 % ml. PA) a 88,06 nm (30 % mol. PA) skutečně reálný? Má význam v tomto případě uvádět dvě desetinná místa? Jak si autorrka vysvětluje dvě maxima u systému bez přídavku PA?
Na str. 43 a 44 (Obr. 44 a 45) jsou závislosti střední velikosti a zeta-potenciálu na přídavku DEAE. Čím si autorka vysvětluje maximum zeta-potenciálu při 0,1 % hm. DEAE a výrazný nárust střední velikosti pro vyšší přídavky DEAE?
Na str. 45 a 46 (Obr. 48 a 50) je patrné nové "maximum mezi 100 a 1000 nm u nejvyššího přídavku DEAE. Čím je způsobeno?
Na str. 49 (Obr. 56) je vidět maximum střední velikosti u nejnižšího přídavku TMC beze změny zeta-potenciálu, ten pak při vyšších přídavcích TMC prudce stoupá. Proč?
Na str. 50 a 52 (Obr. 58 a 61) je vidět, že systémy obsahující větší množství TMC mají zároveň více velikostních frakcí. V prvním případě je toto vysvětleno volnými TMC (v tom případě by ale musely být jeho řetězce větší než samotné už obalené částice), ve druhém případě tvorbou agregátů. Jak to tedy je?
Na str. 25 je schéma elektrické dvojvrstvy, které není úplně správně. Nutno podotknout, že obrázek je převzatý z ref. [12]. Může autorka rozebrat Sternův model elektrické dvojvrstvy?