BÁRTA, J. Implementace tvarování anténních příjmových svazků radaru v FPGA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Předložená práce se zabývá návrhem tvarování anténních příjmových svazků pro radarové antény a implementací navrženého regulátoru do obvodu FPGA. Práce byla zadána společností Retia a.s., kde byla studentem také vypracována. Úvodní část práce je věnována popisu fungování radarových systémů a rozboru teorie potřebné k návrhu tvarovače příjmových svazků. Tato část práce je zpracována podrobně. V další části práce je popsána technická realizace a ověření výsledků. Tento popis je zaměřen na realizaci samotného tvarovače svazků i rozhraní pro připojení k nadřazenému systému stejně jako na celkovou integraci v systému. Z práce vyplývá, že realizace samotného tvarovače svazků byla méně náročná než realizace rozhraní, které student výsledně věnoval větší část práce, než se v době zadání očekávalo. Dále bylo provedeno ověření funkce navrženého systému, vyhodnocení chyb vzniklých implementací ve zvolené technologii a diskuze možného potlačení těchto chyb. Po odborné stránce je práce na dobré úrovni a nemám k ní výhrady. Po formální stránce je práce napsána nedbale a obsahuje překlepy, nevhodné formulace, odborné termíny nejsou jednotné a úprava práce není na dobré úrovni. To je dáno zejména tím, že student nepracoval průběžně a na korektury si nevyhradil dostatečné množství času. Celkově hodnotím práci stupněm B s počtem bodů 80.
Student Jakub Bárta vypracoval diplomovou práci na téma Implementace tvarování anténních příjmových svazků radaru v FPGA. V práci se věnuje návrhu zařízení pro urychlení zpracování dat z radarů pomocí obvodů FPGA. Text práce je logicky členěn. V první části student seznamuje čtenáře neznalého problematiky s funkcí anténních řad a jejich použití v radarech. Druhá část práce se pak věnuje návrhu samotného zařízení pro zpracování dat a ověření jeho funkčnosti vzhledem k referenčnímu modelu. Po odborné stránce je práce na dobré úrovni. Student efektivně rozdělil jednotlivé funkce mezi vestavěný procesor a obvod FPGA. V práci však postrádám zdůvodnění volby plně paralelní architektury pro modul beamformeru implementovaného v obvodu FPGA. Tato architektura je velmi náročná na využité zdroje a limituje možnost implementovat větší množství těchto jednotek v jednom obvodu FPGA, jak je ostatně ukázáno v kapitole 4.4. Domnívám se, že by bylo vhodné v práci analyzovat frekvencí příchozích dat vzhledem k pracovní frekvenci obvodu FPGA, a zhodnotit, zda není možné některé výpočty serializovat pro snížení množství využitých zdrojů. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. V textu se objevuje větší množství překlepů a neodborných formulací. Výhrady mám také k horší kvalitě obrázků v textu práce. Z předloženého textu práce je patrné, že student se v problematice dobře orientuje. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B/85 bodů.
eVSKP id 121408