Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Pospíšil, Jiří

Student zpracoval téma, které je vysoce aktuální až nadčasové. Tomu odpovídá významná rešeršní část. Student ji zpracoval zcela samostatně a zdařile. Vytvořený přehled představuje na vypisujícím pracovišti první práci věnovanou tomuto tématu. V další části tvorby student navrhl a vyrobil model fotovoltaického systému pro demonstraci funkce. Dále se věnoval návrhu a realizaci snímačů a řídícího členu pro automatizované řízení polohy fotovoltaických panelů. Demonstrace funkce byla zdárně realizována. V posední části je uveden návrh agrofotovoltaického systému pro podmínky jižní Moravy. Student pracoval vysoce samostatně a zpracoval zdařilou formou zadané téma. Student prokázal schopnost pracovat s literaturou, samostatně řešit stanované zadání a v praktické části navrhnout a vyrobit funkční demonstrační zařízení. Student úspěšně aplikoval poznatky získané v průběhu studia a splnil cíle stanovené v zadáním. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kudela, Libor

Předložená diplomová práce se zabývá synergií fotovoltaiky a zemědělství. Práce je logicky uspořádána a je velmi čtivá. Pro člověka seznamujícího se s pojmem agrofotovoltaiky představuje velmi dobré uvedení do problematiky. Rešerše je provedena v rozumném rozsahu a poskytuje dobrý přehled stávajících technologií a konkrétních realizací. Student také vytvořil model agrofotovoltaické instalace na ,kterém byl testován řídící algoritmus. Algoritmus je poměrně jednoduchý a tudíž lze u konkrétní implementace nalézt určité nedostatky. Například při nastavení úhlu pro potřebu rostlin zastaví systém řídící smyčku na 10 min a tím dočasně zamezí ochraně před nepříznivými vlivy případě nutnosti (funkce delay). I přesto velmi oceňuji praktickou část práce a to, že student algoritmus naprogramoval sám. Práce dále obsahuje porovnání několika technických návrhů pro implementaci argofotovoltaické instalace na území ČR a také jejich ekonomické zhodnocení. Práce splnila zadané cíle a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením A/výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Při výpočtu energetických zisků byl použit software PVsyst. Zahrnuje tento software i vliv natáčení panelů související se zmiňovaným nasycováním rostlin slunečním zářením a ochranou vyvýšených panelů před větrem? Lze odhadnout vliv na energetické zisky?
V kapitole 9.3 provádíte ekonomické zhodnocení investice do AGV instalace. Z těchto čísel vyplívá, že po splacení původní investice je roční výnos z prodeje elektřiny výrazně vyšší než z dané zemědělské činnosti, která má navíc také jisté nemalé náklady. Jak je tedy v zahraničí ochráněno to, že zemědělec provozující AGV neprovádí zemědělství pouze "na oko" a defacto neprovozuje pouze standardní fotovoltaickou farmu na orné půdě? Je dle vašeho názoru vhodné ochránit ornou půdu v na území ČR právě zmiňovaným zákonem omezující ostatní než zemědělskou činnost?
Navrhovaný řídící algoritmus obsahuje funkci delay, která zastaví probíhající řídící smyčku na konkrétním řádku po zvolený počet milisekund. To může pro delší intervaly znamenat, že nebude postihnuta současná kontrola rychlosti větru či deště a může tedy dojít poškození zařízení. Jaké úpravy v algoritmu je možné provést tak, aby k tomuto potenciálně nedocházelo?