KNĚBORTOVÁ, K. Nová sklárna v Květné [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Práce Kamily Kněbortové vychází z prověření mnoha možností, které odvážně rozvíjela. Vyzkoušená řešení naváhala nahradit novými lepšími výsledky a poznatky, což se příznivě projevilo na výsledné podobě práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | B | Kamila Kněbortová se rozhodla přemístit provoz s novou pecí sklářské huti za zadní části areálu směrem k centru obce. Poměrně odvážně umístila pec do nového objektu pro prezentaci produkce sklárny a to do 2. nadzemního podlaží, což technologie pece umožňuje. Mostem propojuje nový objekt s původním, kde ponechává ostatní procesy výroby skla. Most není jen samoúčelným propojením, ale je v něm umístěna chladící linka a stavba je tau přirozenou součástí procesu výroby skla. Zvolenou formu nové budovy hledala autorka dlouho, až dospěla k přesvědčivé jednoduchosti. |
Práce optimalizuje předimenzovaný areál sklárny v Květné a dává mu novou kulturně-výrobní identitu; největším přínosem je architektonické a konstrukční řešení, které s lehkostí a pragmatismem kombinuje industriální surovost s návštěvnickým zážitkem. Přesvědčivá hmotová kompozice a provozní logika objektů jsou však oslabeny absencí uceleného masterplanu a méně čitelným grafickým zpracováním klíčových výkresů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Výrazný útlum sklářské výroby způsobil, že areál sklárny v Květné je dnes kapacitně předimenzován. Autorka proto navrhuje pragmatickou, byť diskutabilní strategii: demolici vybraných objektů a jejich nahrazení stavbami, jež areál otevřou veřejnosti i místní komunitě. Hmotová kompozice, orientovaná paralelně s „Baťovým domem“, přesvědčivě reaguje na měřítko okolní venkovské zástavby a postupně přechází k větším objemům hlouběji v areálu. K úplnému zdůvodnění demolic však chybí ucelený masterplan a detailnější návrh veřejných prostranství. | |
| Provozní řešení | B | Vnitřní provozní vztahy navrhovaného i rekonstruovaného objektu jsou zvládnuté s velkou pečlivostí. Na situačním výkrese však není dostatečně patrné vymezení zón různé přístupnosti ani možná křížení logistických a návštěvnických tras mimo objekty, což komplikuje hodnocení provozu areálu jako celku. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Zvolený konstrukční systém prokazuje, že i utilitární materiály lze použít kreativně a ekonomicky efektivně. Měřítko vynaložených nákladů se tak jeví adekvátní měřítku malé horské obce na periferii a přiměřeně tak reaguje na lokální podmínky. | |
| Architektonické řešení | A | Linearita novostavby chytře parafrázuje výrobní linku: návštěvník se v roli „výrobku“ posouvá budovou až k nové tavicí peci – ikonickému závěru expozice. Surový výraz a zvolená materialita přiměřeně akcentují industriální charakter, tvoří důvtipný kontrast křehkosti sklářské výroby. Interiér naopak nabízí překvapivě hravé prostorové členění. Řez působí jako otočený půdorys, což podtrhuje didaktičnost koncepce. | |
| Formální úroveň | C | Prezentace působí vizuálně přesvědčivě, trpí však dílčími nedostatky: situační výkres je schematický, chybí jasné odlišení nových a stávajících konstrukcí, čtení výškových úrovní i vstupů do mezipater v oblasti muzea a galerie je komplikované. Prezentaci by výrazně zpřehlednilo zpracování provozních schémat. |
eVSKP id 167760