ROUN, J. Digitální zprovoznění robotizovaného výrobního systému pro obsluhu obráběcího stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Vetiška, Jan

Student vypracoval diplomovou práci na téma "Digitální zprovoznění robotizovaného výrobního systému pro obsluhu obráběcího stroje". Během práce postupoval samostatně dle pokynů vedoucího. V práci splnil stanovené cíle, ale jejich propracování mohlo být lepší, kdyby bylo práci věnováno více času. V práci chybí např. v kapitole 2.5 systémový rozbor, popis systému podstatných veličin. Po grafické, stylistické a pravopisné stránce je práce na dobré úrovni. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením D.

Posudek oponenta

Bražina, Jakub

Předložená diplomová práce o celkovém počtu 67 stran si kladla za cíl virtuálně zprovoznit robotizovaný výrobní systém pro obsluhu obráběcího stroje na platformách Beckhoff a ABB Robot Studio. V první části rešerše student rozebírá průmyslové roboty. Zde musím podotknout, že kapitola 2.3 „Porovnání různých typů robotů stejné nosnosti“ zabývající se zejména přesnosti robotů, je z hlediska zaměření práce zbytečná, jelikož informace v ní zmíněné nemají v dalším řešení práce žádnou návaznost. Kapitola 2.4.1 „Obecný popis“ je velice chaotická a nic neříkající. Samotná problematika virtuálního zprovoznění je zde značně nedostatečně rozebrána, což se projevilo i v praktické části, kde došlo k nepochopení principu virtuálního zprovoznění a jeho aplikace na daný výrobní systém. V rešeršní části často v textu chybí odkazy na obrázky a vyskytují se nepřesné formulace. Například, že pro tvorbu simulačního modelu jsou použity stejné 3D modely jako konstrukční CAD modely daných zařízení. To není pravda a projevilo by se to negativně v požadavcích na výpočetní výkon počítače. Další části a cílem práce je systémový rozbor, který považuji za nedostatečný. Student zde rozebírá jednotlivé zařízení a součásti zahrnuté ve zprovozňovaném výrobním systému z konstrukčního hlediska, avšak v této části bych předpokládal rozebrání a plánování komunikace jednotlivých periferií, signálových struktur, možné stavy zprovozňovaného pracoviště apod. Následuje praktická část, kde student popisuje tvorbu simulačního modelu výrobního systému v ABB RobotStudio a tvorbu PLC programu. Obsah podkapitoly 3.1 „Sestavení virtuálního pracoviště“ nedává opět smysl z hlediska kontextu s dalšími podkapitolami. Student zde rovněž opakovaně popisuje zahrnuté zařízení a součásti, což již bylo učiněno v části systémového rozboru. Obrázky, které popisují zahrnuté smart komponenty jsou často moc malé a nečitelné, což také ubírá na výsledné kvalitě. Další části je tvorba robotického a PLC programu, kde postrádám popis navržených programů formou vývojových diagramů nebo jiné dokumentace, jelikož práce nemá přílohy s vytvořenými programy. Z obrázku 48 „Část PLC programu pro ovládání CNC frézky“ vyplývá nepochopení principu virtuálního zprovoznění, kde PLC slouží pouze k předávání signálu, ale nikoliv k rozhodování a řízení výrobního systému. Dále v práci postrádám zmínku o alarmech a přepínání mezi automatickým a servisním výrobním režimem celého pracoviště. V práci rovněž chybí diskuse, kde by student mohl zhodnotit zmíněné nedostatky, případně navrhnout jejich odstranění. Celkově práce působí velmi nedodělaně s množstvím obsahových a formálních chyb a v neposlední řadě je diskutabilní úplnost a funkčnost navrženého řízení zadaného výrobního systému. I přes zmíněné nedostatky a za předpokladu, že student odpoví na doplňující otázky, doporučuji práci k obhajobě s celkovým hodnocením dostatečně E.

eVSKP id 132067