FODOR, V. Měření hluku elektrických strojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student se ve své bakalářské práci zabíval měření hluku na elektrických strojích, konkrétně na vzorku asynchronního motoru. Provedl někol měření hluku a provedl jejich spektrální analýzu. Pokusil se identifikovat jednotlivé zdroje hluku. Při měření pracovních charakteristik elektrického stroje byl částečně omezen technickými možnostmi vzorku motoru a tedy měření nebylo provedeno v rozsahu, který byl původně zamýšlen. Student na své práci procoval samostně a ve velkém rozsahu pracoval s literaturou. Na konzultace docházel vcelu pravidelně.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | B | 40/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | C | 15/20 | |
Formální zpracování práce | B | 16/20 | |
Využití literatury | B | 8/10 |
Předložená bakalářská práce má rozsah 50 stran a je rozčleněna do devíti kapitol, přičemž úvod a závěr nejsou číslovány. Nejrozsáhlejší část práce tvoří teoretický úvod k řešené problematice (24 stran). V kapitole 6 je pak popis provedeného měření hluku na zadaném asynchronním motoru a výpočet charakteristických frekvencí pro různé mechanické poruchy na základě vztahů uváděných v literatuře. V poslední části šesté kapitoly jsou uvedena frekvenční spektra naměřených signálů a výsledky krátce hodnoceny. V sedmé kapitole je na dvou stranách popsáno provedené měření momentové charakteristiky motoru. Práci bych vytknul nevyváženost mezi rozsahem teoretického úvodu a řešením samotných bodů zadání – měření charakteristik motoru a měření a vyhodnocení hluku stroje. Zejména vyhodnocení spekter naměřených signálů je provedeno spíše povrchně. V tabulce 6.1 jsou uvedeny pravděpodobné příčiny přítomnosti některých frekvenčních složek v měřených signálech, často však nejsou tato tvrzení podložena. Například frekvenci 14,3 Hz autor považuje za elektromagnetického původu, vyskytuje se však i při doběhu stroje, tedy předpokládám při vypnutém napájení. Obecně nepovažuji za nejšťastnější použití rychlé Fourierovy transformace (FFT) pro analýzu rozběhu a doběhu motoru. Přes výše uvedené je nutné vzít v úvahu relativní náročnost zadaného tématu a bakalářskou práci hodnotím kladně.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | C | 15/20 | |
Odborná úroveň práce | C | 35/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 14/20 | |
Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 41237