NĚMEC, J. Nedostatky a nepřesnosti při měření na laboratorním modelu vedení NN [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Jiří Němec se měl ve své bakalářské práci zabývat specifikací nedostatků a nepřesností vznikajících při měření na laboratorním modelu NN vedení. V rámci práce měl také vzniknout model vedení v prostředí PSCAD, jež by představoval ekvivalentní simulační nástroj k reálnému laboratornímu modelu. Tento pomocný nástroj by pak posloužil pro vyčíslení nepřesností u reálných realizovaných experimentů. V teoretické části práce je provedeno seznámení se s problematikou distribučních sítí nízkého napětí. Při vypracování byl kladen důraz, aby teoretická část neobsahovala informace, které by byly, v celkovém kontextu práce nepodstatné nebo obsahově prázdné. Student proto přímo věcně popisuje distribuční NN vedení a uvádí podstatné parametry vedení, potažmo se zabývá popisem stěžejních parametrů sítě. V rámci teoretické části student popisuje model vedení, který je standardním vybavením laboratoří Elektrických sítí, a uvádí deklarované štítkové hodnoty modelu. Praktická část práce popisuje vytvořený model vedení v programu PSCAD. Samotná parametrizace modelu v PSCAD byla uskutečněna na základě hodnot stanovených prostřednictvím měření, protože původní štítkové hodnoty neodpovídaly skutečnosti. Tento nesoulad se původně nepředpokládal, student ovšem realizoval dodatečná měření a odpovídající parametry vyčíslil. Následně student provedl laboratorní experimenty na reálném modelu vedení s využitím různorodého přístrojového vybavení laboratoře. Dosažené výsledky student porovnal s matematickou simulací a plynoucí závěry adekvátně okomentoval. Během řešení práce bylo zaznamenáno nebo vypočítáno množství hodnot, s čímž souvisí i to, že vznikla řada tabulek. Student tuto situaci vyřešil umístěním tabulek do příloh práce. Samotné komentáře v hlavní části práce jsou věcné a případně odkazují přímo na konkrétní tabulky v příloze. Domnívám se, že to je dobře zvolená forma interpretace výsledků, protože je práce obsahově přehledná a hlavní část práce není zahlcena tabulkami. Závěr bakalářské práce je opravdovým shrnutím získaných poznatků a obsahuje i relevantní doporučení pro budoucí vylepšení měření na laboratorním modelu NN vedení. Předložená bakalářská práce svým obsahem koresponduje se zadáním práce a stránkovým rozsahem odpovídá aktuálně stanoveným požadavkům. Struktura práce je přehledná. Návaznost jednotlivých kapitol se jeví jako správná a kapitoly na sebe logicky navazují. V práci se vyskytují drobné nesrovnalosti a nepřesnosti, stylistické a jiné nedostatky. Pouze v některých částech práce, např. v podkapitole 4.3, jsou určité nejednoznačnosti v komentářích a pravděpodobně i Obr. 4-3 úplně nereflektuje skutečnou situaci během měření. Drobné nedostatky ovšem neovlivňují kvalitu samotné práce a formální stránka práce je dobrá. Použitá literatura je svým rozsahem pro daný typ práce dostatečná. Jednotlivé typy literárních zdrojů jsou různorodé a jejich počet je dostatečný pro potřeby technicky zaměřené bakalářské práce. Odkazovaní se v textu na použité zdroje se jeví jako správné. Odkazy na zdroje literatury se jeví rovněž jako správné. Přístup studenta k řešení práce byl dobrý. Konzultoval pravidelně a během praktických měření projevil samostatnost a prokázal i technické smýšlení. Informace a připomínky z konzultací se snažil vždy adekvátně zapracovat. Splnění požadavků zadání bylo hodnoceno podle obsahové shody jednotlivých cílů práce s obsahem vypracované práce a podle kvality vypracování těchto jednotlivých částí. Dle výše uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji 90 body.
Předloženou bakalářskou práci lze rozdělit na dvě části. V první-teoretické části práce autor zpracoval krátkou rešerši věnující se popisu parametrů vedení a popisu parametrů charakterizujících napětí v síti podle normy ČSN EN 50160. V druhé části práce je pak popsán laboratorní model, u nějž autor provedl měření za účelem objasnění vznikajících nepřesností mezi teoretickým výpočtem podle štítkových hodnot a hodnotami získanými měřením. Autor provedl měření více různými způsoby tak, aby získal přesnější parametry vedení a také, aby s jejich pomocí vytvořil vertifikující matematický model v programu PSCAD. Hlavním přínos práce lze pak právě spatřovat v zjištění nepřesností v nesprávných štítkových parametrech daného modelu vedení, dále pak student pro dovolený proudový rozsah získal proudové závislosti změny indukčností jednotlivých úseků vedení v závislosti na proudu. Pro změřené, „přesnější“ hodnoty impedancí také vytvořil matematický model za pomocí softwaru PSCAD, v němž modeloval obdobné konfigurace zapojení a zatížení modelu, pro které prováděl i reálné měření a to tak, aby výsledky měření a matematického modelu z programu PSCAD mohly být navzájem porovnány a uskutečněny patřičné závěry. V závěru práce pak autor na základě výsledků měření a simulací navrhuje určitá opatření vhodná brát na zřetel při dalším experimentálním užívání tohoto modelu. Graficky a formálně je práce zpracována na dobré úrovni. Práce obsahuje menší množství chyb. - V příloze D odkaz u tabulky 6-14 je uveden odkaz na tabulku 4-7, která se v práci nevyskytuje a nejspíše se jedná o tabulku 4-1 Bakalářská práce je zpracována v plném rozsahu zadání a lze ji tedy doporučit k obhajobě. Práci doporučuji hodnotit stupněm A 90 bodů.
eVSKP id 89530