HAVLÍNOVÁ, D. Využití nekonvenčních technologií při výrobě vybrané součásti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Předložená magisterská práce se zabývá využitím nekonvenčních technologií pro výrobu vybrané součásti, konkrétně se v tomto případě jedná o clonu kolimátoru optického měřicího přístroje. Největší výzvou byla výroba mikroštěrbiny s velmi úzkými tolerancemi rozměrů a vytvoření pravých úhlů nebo alespoň dosažení minimálních rádiusů v rozích štěrbiny. V úvodní části studentka provedla rešerši z oblasti teorie optiky, světla, difrakce a vysvětlila tak důležitost dodržení vysokých rozměrových tolerancí. Následně učinila rešerši nekonvenčních technologií, které umožňují mikroobrábění součástí daných rozměrů. Vzhledem k velké specifičnosti zadání musela studentka nejprve realizovat celou řadu konzultací s předními výrobci z řad jednotlivých technologií a teprve poté prakticky provedla zkušební výrobu vzorků za pomoci vytipovaných technologií EDM a LBM. Vyrobené vzorky podrobila analýze, kterou poté vyhodnotila. Studentka správně posoudila nevhodnost využití dalších technologií FIB a PCM. S výsledky, uvedenými ve finálním technicko-ekonomickém zhodnocení, lze vyslovit souhlas. V průběhu řešení práce studentka často a aktivně konzultovala jednotlivé kroky, četná doporučení ochotně akceptovala a zapracovala do práce. Práce splňuje zadání, cíle byly splněny, a proto ji doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Magisterská práce je zpracována na solidní úrovni. Figuruje zde firemní zázemí, jehož strojové a přístrojové vybavení bylo zcela nutné mít k dispozici. Úvodní teoretické kapitoly ohledně charakteristik světla a charakteristik nekonvenčních metod obrábění jsou zcela na místě a vynikají názorností. Hlavní objem řešení je zaměřen na relativně náročnou součást pro optiku, relativně proto, že obráběná plocha je velice malá, ale s přísnými úzkými tolerancemi. Zde autorka využívá vysvětlené skutečnosti z teoretických kapitol a vybírá si pro součást ty technologie, které jsou pouze vhodné, i když mají také určité nedostatky. Jde tedy o využití EDM a LBM. Obrobené rozměry pomocí obou technologií na vzorcích součástí jsou velice podrobně vyhodnoceny. Vyhodnocení je provedeno na vrcholné měřicí technice, jinak by to ani nešlo a výsledky by byly zcela zkreslené a tím pádem nepoužitelné. Pro dokreslení a názornost situace je řešené téma krátce doplněno i základními informacemi nepoužitých technologií, jaké by tyto dávaly víceméně horší výsledky. Kapitoly "Zhodnocení" a "Závěr" se dostávají k nejvhodnější využitelné technologii, což je EDM v konfiguraci hloubení. Její parametry byly během výroby vzorků odlaďovány.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 140037