BĚHŮNEK, D. Návrh a výroba optického 3D scanneru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Zemčík, Oskar

Autor navrhl 3D scanner a vyrobil úchyt a polohovatelnou, automaticky řízenou plošinu pro 3D snímání objektů metodou fotogrametrie. V úvodní části se soustředil na rešerši problematiky snímání 3d objektů. Následně zvolil metodu snímání vhodnou pro jím zvolené objekty menších rozměrů (velikosti mobilního telefonu až tabletu). Vzhledem k nutnosti zajištění jak snímání tvaru, tak textury a barvy povrchu zvolil fotogrametrii s využitím dostupného SW vybavení, dostatečně kvalitní kamery a vlastního automatizovaného mechanického řešení polohování snímaného tělesa. K tomuto účelu vytvořil polohovatelnou plošinu ve tvaru tzv. rotační kolébky, řízenou elektronikou arduino a ovládanou krokovými motory s vlastním ovládacím programem. Výsledné zařízení pak testoval jednak na barevně a tvarově dostatečně složitém vzorku a pak také na zvoleném tvaru s definovanou geometrií, díky čemuž byl schopen zpětně vyhodnotit nepřesnost 3D scanu vůči původnímu tělesu. Výsledné zařízení v závěru zhodnotil a provedl doporučení pro další zlepšení tohoto zařízení. Autor splnil zadání, navrhl, vyrobil a otestoval 3D scanner pro zvolený účel, který plní požadovanou funkci. Pracoval velmi samostatně a výsledkem je použitelný funkční prototyp. Z toho důvodu práci hodnotím kladně a doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Zouhar, Jan

Předložená diplomová práce je adekvátní svým rozsahem a splňuje zadání. V práci je rešeršní část zpracována na základě citací anglické literatury, bohužel autorův překlad a syntéza několika zdrojů není zcela v pořádku např. členění metod, a termín Photogrammetry je od 70-80.let 20.stol využíván i v Česku jako Fotogrammetrie. Autor si v kap. 2 stanovuje Cíle práce, ale je již rozhodnut pro jednu metodu při využití svého zařízení, chybí zde otázka přesnosti a praktické využitelnosti a ceny vyvíjeného zařízení. V praktické části je navrhnuta rotační plošina i s úpravami a řízením pomocí krokových motorů a systému Arduino. Detailně je zde uveden popis práce s pořízenými fotografiemi i úprava ve vybraných softwarech. V technickém hodnocení autor porovnává různé postupy bez stanovení plánu testů, vyhodnocení je pouze subjektivní bez uvedení kvantitativního, nebo jiného hodnocení modelů a sítí (viz obr.7.3) a srovnání programů str. 53. Postup zhodnocení přesnosti 3D scanneru pomocí zvolené metody autora nemá žádnou oporu v literatuře a je zcela zbytečné, rozměry lze porovnat s měřením posuvným měřítkem. Šlo např. využít etalonových měřidel – koncových měrek. Takto vnesl autor do měření značnou chybu produkovanou 3D tiskárnou, jak sám uvádí až 0,4 mm. Není zde také uveden způsob rekonstrukce měřeného objektu. Celé měření závisí na správném uvedení měřítka viz kap.6.2.3., které zde není uvedeno. Závěrečné porovnání s komerčními 3D skenery a technické hodnocení je ovlivněno nezapočítáním ceny využitého fotoaparátu do kalkulací, tedy cena je nekompletní a nelze ji srovnat s dalšími kompletními 3D scannery. Na práci velmi kladně hodnotím její technické provedení. Bohužel obsahuje velké množství stylistických, grafických a formálních nedostatků, stejně jako nevhodně prezentované výsledky a zhodnocení práce. Autor také mohl využít pro srovnání jemu dostupné profesionální zařízení na VUT (TRITOP, ATOS) a ne se jen odkazovat na „hobby, low cost a DYI„ práci.

eVSKP id 124623