VAGUNDA, P. Eliminace vzniku oxidů pří svařování AL slitin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Sigmund, Marian

Předložená práce s názvem „Eliminace vzniku oxidů při svařování Al slitin“ se zabývá zajímavou problematikou hledání příčiny vzniků oxidů ve svarovém spoji. Práce je v celém svém rozsahu rozdělena do tří kapitol a závěru. Po úvodu autor popisuje charakteristiku problému, představuje spolupracující firmu, možné varianty řešení i důvody výběru třetí možnosti vyhodnocení vlivu oxidů pomocí zkoušek probíhajících ve spolupracující firmě. Ke škodě k obbornosti dané práce bohužel pouze podle probíhajících zkoušek ve firmě. Jiné spíše expertní zkoušky a analýzy zmíněné v této kapitole například fraktografie lomové plochy nebo EDS analýza chemické mikročistoty svaru a okolí svaru by podle mého názoru lépe objasnily strukturu a složení (typy oxidů i množství) mimo pospisovaný oxid Al2O3. Svařovaný materiál je slitina Al-Mg-Si (očekávané oxidy s Mg i Si) a bylo svařováno TIG drátem AlMg4,5MnZr (očekávané oxidy s Mg, Mn, Zr). Pokud tyto analýzy nebyly provedeny jsou závěry vztaženy jen k jednomu oxidu ne k oxidům ze zadání diplomové práce. Pro dobro a podporu autora práce nutno konstatovat, že jelikož hliníku je ve slitinách nejvíc, dá se očekávat, že i praktický vliv oxidu Al2O3 bude nezanedbatelně největší. Jen můj názor, pokud by se ve spolupracující firmě rozhodli další typy oxidů prověřit a o toto zjištění práci doplnit, doporučuji hlubší materiálové analýzy provézt. Následuje literární rešerše hliníku a hliníkových slitin, technologií svařování a svařitelnosti hliníkových slitin, chyb při svařování, včetně souvisejících vad a zkoušek svarů. Práce pokračuje praktickou částí, kde autor popisuje svařovací zařízení, včetně parametrů svařování jednotlivých vzorků. Po svaření vzorků je provedeno vyhodnocení vizuální, penetrační zkouškou a makroskopickou kontrolou vše podle norem a interních předpisů spolupracující firmy. Výsledky vyhodnocení provedených zkoušek jednotlivých vzorků jsou zobrazeny v přehledných tabulkách. Vzhledem k vyhodnoceným variantám je v závěru práce, v souvislostech doporučena konstrukční úprava svarů, vybrání v místě svaru a tím zajištění technologicky plného průvaru. Po obborné stránce nemám k práci zásadních připomínek. Po formální jsem objevil několik málo překlepů (chybějící písmeno atd.) a zvláště v prvních kapitolách práce mi vadí příliš dlouhé názvy popisů obrázků. Mimo to že úvod, závěr a citace se nečíslují, což by mohlo vytvořit dojem většího rozsahu práce. I když v tomto případu je rozsah práce dostatečný. Z hlediska spolupracující firmy bylo konstatováno, cituji: “Že práce má hlavu a patu.“ Autor se pravidelně účastnil předem domluvených konzultací, dokonce už předem o prázdninách docházel do spolupracující firmy a aktivně se účastnil všeho svařování i vyhodnocování měření jednotlivých vzorků. Autor ve spolupráci s firmou pojal zadání diplomové práce co nejvíce prakticky, a tím plně splnil zadání, což oceňuji a proto jeho práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kocich, Radim

Předložená práce s názvem „Eliminace vzniku oxidů pří svařování AL slitin“ se zabývá problematikou vybraných vlivů na kvalitu svarového spoje. Z pohledu formální úrovně lze hodnotit tuto práci jako akceptovatelnou i přes jisté procento gramatických či pravopisných překlepů a chyb. V této souvislosti lze uvést, že některé byť převzaté obrázky by zasloužily větší pozornost ve smyslu jejich kvality (např. obr. 5,6,8). Práce je relativně vyvážená z hledisky dělení na teoretickou a praktickou část. Protože je jedna z části práce i literární rešerše dané problematiky bylo by dle mého názoru vhodné využít vyšší počet novějších zahraničních literárních zdrojů mapujících technologii svařování Al slitin. K samotnému návrhu experimentu bych chtěl uvést, že dle mého názoru by práce měla vyšší úroveň, pokud by se volily například jiné analýzy (SEM, RTG apod.), pomocí kterých by bylo možné detekovat problematickou oxidickou vrstvu lépe. Navíc by šlo detekovat o jaké konkrétní oxidy/sloučeniny se jednalo, neboť jak plyne z popisu experimentu, svařovala se slitina EN AW-6060-T66 EN 573 tzn. Al s Si, Mg, Fe, Cu atd. Konkrétní typ sloučeniny (vada) může být ve skutečnosti tvořen jinými prvky. K hodnocené práci mám následující připomínky: Str. 12 – zvolená metoda hodnocení zvýšeného množství oxidů je poměrně subjektivní a nepříliš průkazná. Str. 13 – autor uvádí, že u obou typů slitin Al dochází po svařování ke zhoršení mech. vl., nicméně chybí zde rozdílný základ tohoto zhoršení… Str. 37 tab. 5, 6 – zde jsou kromě pravopisných chyb chybně uvedeny hodnoty pro proud/napětí Str. 38 – v tab. 7 není jasné, o jaké % se jedná? Str. 52 – měření délky vady je dosti zavádějící, jak lze zjistit jaký průběh má vektor trhliny v objemu z provedeného rovinného výbrusu? Str. 57 - autor uvádí: „...že pomocí provedených zkoušek nelze říci, že by vliv času skladování a vliv svářeče měly zásadní dopad na eliminaci oxidů při svařování hliníku“ nicméně dříve v práci uvádí, že doba skladování má nepříznivý vliv na množství oxidu Al…

eVSKP id 139670