HLINÁKOVÁ, K. Produkce polyhydroxyalkanoátů pomocí Haloferax mediterranei [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Studentka Kristýna Valová se ve své bakalářské práci věnovala produkci PHA pomocí extrémně halofilní Archae. Studentka prokázala schopnost zapojit se do probíhajícího výzkumu a být platnou členkou výzkumného týmu. V rámci realizace své práce si osvojila řadu laboratorních postupů a metod, prokázala praktický přístup k řešení problémů a byla schopna solidně odvést zadanou práci. Částečné nedostatky se projevily při plánování experimentů, organizaci práce a také při průběžné konzultaci výsledků. Nicméně i přes tyto dílčí nedostatky zvládla studentka praktickou část své práce na velice solidní úrovni. Při vypracování textové verze své práce prokázala studentka nadprůměrnou schopnost práce s textem, odbornou literaturou a zadaným tématem. Byla schopna presentace a diskuze výsledků a také definice závěrů. Výsledky její práce a experimentální protokoly jistě poslouží jako solidní základ pro další experimenty s velice zajímavou produkční kulturou. Proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Předložená bakalářská práce Kláry Valové je zaměřena na využití extrémně halofilní Archae Haloferax mediterranei k biotechnologické produkci polyhydroxyalkanoátů a extracelulárních polysacharidů. V první části práce autorka čtivou a přehlednou formou předkládá teoretické základy studované problematiky. Věnuje se zejména biosyntéze polyhydroxyalkanoátů a mikrobiálním producentům PHA s důrazem na halofilní mikroorganismy. Autorka vycházela z kvalitní a aktuální literatury, avšak formát citací není zcela jednotný. Experimentální část podrobně shrnuje použité metody a podmínky jednotlivých experimentů, výsledky jsou přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Průběžná diskuze patřičně interpretuje veškerá naměřená data a vycházejí z ní závěry, které jsou jasně formulovány. K práci mám několik drobných formálních připomínek: -čtivost experimentální části ruší přehlížení některých typografických pravidel, především správné používání mezer - str. 26 – při použití roztoku stopových prvků je třeba uvést složení daného roztoku, případně se odkázat na literaturu - str. 28 – při použití oleje jako substrátu by bylo vhodné jej specifikovat (druh, zdroj) - str. 36 – fotografie mohla být v lepší kvalitě Uvedené připomínky nijak nesnižují úroveň práce, ani její formální a obsahovou kvalitu. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm "výborně (A)".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 88221