PETREK, M. Stolový multimetr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Martin Petrek odevzdal svoji bakalářský práci, která se zabývá návrhem a konstrukcí digitálního multimetru, jehož specifikem je teplotní kompenzace měřicí části. Cílem je takto zvýšit přesnost měření. Jako vedoucí uceňuji studentův zápal pro věc a nutno říci, že práci zpracoval naprosto samostatně a problematiku konzultoval s odborníky v oboru návrhu měřicích zařízení. Student úspěšně navrhl a otestoval dílčí bloky zapojení, navrhl DPS a fyzický box, napsal kód mikrokontroleru a zařízení úspěšně oživil, kalibroval na velmi přesných měřicích zařízeních a vyhodnotil chyby měření proudu a napětí. Co se tyče realizace zařízení nemám žádné výhrady, forma práce je dobrá (vysázeno v LaTexu), možná jedinou výtkou je, že by mohl být součástí práce i popis programového kódu, nebo alespoň programových bloků. Odvedený objem práce je nepochybně velmi nadprůměrný, což dokládá i 1.místo ve studentském EEICT za tento projekt. Práci hodnotím stupněm A 98b.
Student Martin Petrek vypracoval bakalářkou práci, jejímž cílem bylo zkonstruovat stejnosměrný multimetr, tedy zařízení umožňující měření stejnosměrných napětí a proudů. Práce obsahuje teoretickou část, která na čtyřech stranách přináší velmi stručný přehled různých typů AD převodníků, operačních zesilovačů a možných napěťových referencí. Následuje praktická část, která popisuje návrh nejprve analogové a následně digitální části pro zpracování a zobrazování naměřených hodnot a vzdálené ovládání multimetru. V další kapitole autor popisuje konstrukci zařízení a následuje kapitola věnující se ověření funkce zařízení a zhodnocení dosažených výsledků. Autor hned od začátku návrhu analogové části prezentuje velmi promyšlenou konstrukci zařízení, které má ambice srovnání s kvalitními laboratorními přístroji v cenové relaci desítek tisíc korun. To je zřejmé již z promyšleného návrhu analogové části – např. bloku napěťové reference, která je klíčová pro přesná měření. Zde autor používá jednu z nejstabilnějších zenerových diod LTZ100A a při konstrukci sice zvolil cenově dostupné rezistorové sítě LT5400 od AnalogDevices, které nepatří z pohledu teplotní stability mezi nejlepší, nicméně to kompenzuje originálním přístupem teplotního stabilizace spočívající v ohřevu celé analogové části, čímž výrazně přispívá k omezení teplotních vlivů a zlepšení přesnosti zařízení i při použití cenově dostupných komponent. Autor v praktické části pečlivě popisuje všechny dílčí aspekty a logicky zdůvodňuje výběr konkrétních řešení návrhu. Pozornost byla věnována jak systému ochran jednotlivých napěťových i proudových rozsahů, tak nebylo opomenuto popsat galvanické oddělení analogové a digitální části zařízení. Preciznost návrhu je také zřejmá z výpočtu maximální době náběžné hrany vzhledem k délce použitých signálových cest tak aby se předešlo nutnosti impedančního přizpůsobení. V části věnované konstrukci zařízení jsou jednotlivé desky umisťovány s ohledem na jejich tepelný management a současně oceňuji že student věnoval čas i namodelování konstrukčních částí zařízení. Při prezentaci dosažených výsledků je patrné, že zařízení dosahuje velmi dobré přesnosti měření v řádech setin %. Jako jediné negativum spatřuji relativně dlouhou dobu, než se zařízení ustálí na provozní teplotě a dojde ke stabilizaci. Po formální stránce je práce zpracována bez větších nedostatků, mám pouze připomínku k tomu, že v práci není odkazováno na velkou část vložených obrázků. Student dle mého názoru prokázal schopnosti kladené na absolventa bakalářského studia daného oboru a vzhledem k dosaženým výsledkům a velkému množství provedené práce a také vzhledem k prokázání schopnosti řešit dílčí problémy proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím 98 body.
eVSKP id 152428