ZHURAULIOVA, D. Strukturní a transportní vlastnosti hybridních hydrogelů s ohledem na aplikační využití [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Smilek, Jiří

Bc. Darya Zhurauliova zpracovala kvalitní diplomovou práci zaměřenou na přípravu a následnou charakterizaci hybridních hydrogelových materiálů. Během zpracování své závěrečné práce prokázala, že je schopna pracovat s odbornou literaturou a poznatky z ní načerpané, aplikovat při experimentální části své diplomové práce. Rozsah experimentů zcela odpovídá standardní diplomové práci realizované na FCH VUT. Studentka příkladně konzultovala s vedoucím a konzultantkou design experimentů i následné zpracování a vyhodnocení dat. Kvalita zpracování výsledků a jejich interpretace a diskuze stejně jako závěry práce a jejich formulace samozřejmě mají mírné nedostatky, především s ohledem na jazykovou stránku věci. Na druhou stranu je nutné podotknout, že se studentka s diskuzní částí velmi dobře popasovala. Bc. Darya Zhurauliova zpracovala velmi dobrou diplomovou práci, která bude přínosem k rozšíření znalostí týkajících se hybridních hydrogelových sítí. Práci hodnotím stupněm "B - velmi dobře" a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Pekař, Miloslav

Jádrem diplomové práce je příprava a studium vlastností hydrogelů připravených z kombinované směsi alginátu a polyvinylalkoholu. Vlastní materiál a jeho složení byly převzaty z literatury, postup přípravy byl v diplomové práci reprodukován a jako vlastní příspěvek, domnívám se, bylo provedeno zkoumání transportních vlastností. Škoda, že srovnání s inspiračním pramenem není součástí diplomové práce, ať už v koncipování experimentů nebo v jejich vyhodnocení. Práce má standardní strukturu a adekvátní rozsah. Úvodní části shrnují teoretické a obecné podklady, které se týkají jak materiálové, tak metodické stránky. Diplomantka stručně shrnula základní principy i výběr z bohaté literatury o podobných hydrogelových systémech. Snad jen část o UV-VIS spektroskopii je v diplomové práci nadbytečná, neboť jde vskutku o velmi elementární techniku, použitou v základním provedení. Z experimentální části je vidět, že se diplomantce podařilo zreprodukovat postup přípravy daného hydrogelu a rozšířit jej o vnesení lecithinu jako modifikátoru. Chybí konkrétní srovnání stanovených vlastností jí připravených materiálů s vlastnostmi týchž materiálů, které byly publikovány v inspirační práci (nebo konstatování, že v ní ani nebyly). Modelové studie transportních vlastností jsou podle mého odhadu vlastním přínosem autorky ve srovnání s onou inspirující studií. Tady lze také spatřovat hlavní všeobecný přínos této diplomové práce. Diplomová práce je součástí studia, tedy učení se, autorka jí prokázala, že je schopna samostatné práce v chemické laboratoři, připravovat materiály podle publikovaných postupů i je doplňovat či rozšiřovat vlastní invencí, prokázala schopnost připravené materiály charakterizovat patřičnými technikami. K práci lze jistě mít i kritické výtky. Po formální stránce je docela v pořádku, některé převzaté obrázky nejsou dostatečně ostré, u vlastních obrázků – grafů – by bylo vhodnější použít větší kontrast ve tvaru či barvě symbolů, literární odkazy je nutno uvádět za jmény autorů, která jsou citována v textu. Na obr. 29 je velmi špatně viditelné měřítko, které je podstatné (nikoli zvětšení). Po jazykové stránce lze nalézt více nedostatků, ale nebudu uvádět ani příklady, jelikož čeština není rodným jazykem autorky. Naopak konstatuji, že se přes ty nedostatky s češtinou vypořádala se ctí. Z odbornějšího hlediska bych zmínil ne moc vhodné konstatování o monomerech v souvislosti s hydrogely (str. 9), nebo označení přípravy polyvinylalkoholu z polyvinylacetátu jako saponifikace (zcela postačí hydrolýza). Na str. 16 zřejmě vypadlo konkrétní označení methylenové modři v „Color Indexu“. Když už autorka uvádí vzorce použitých látek, mohla tak učinit i v případě lecithinu. Na str. 53 jsou za rovnicí (9) vysvětlovány úplně jiné symboly, čímž je tato část zcela zmatená a čtenář neví, jak byly příslušné difúzní experimenty vyhodnoceny. Zejména když při ní zjevně docházelo k sorpci barviva, což je jen velmi mlhavě diskutováno jednou větou, směřující navíc k možným budoucím experimentům. Čtenáře by také zajímalo, proč nebyly difúzní studie v celách, popř. uvolňovací, provedeny taky s hydrogely obsahujícími lecithin. Souhrnně mohu nicméně konstatovat, že diplomovou prací Darya Zhurauliova prokázala schopnost samostatné odborné práce v oboru chemie, včetně studia a vyhodnocení relevantní literatury, i schopnost práce experimentální. Její diplomovou práci doporučuji přijmout k obhajobě.

eVSKP id 139138