BUDAY, M. Digitálně řízení tyristorový zdroj s GSM komunikací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Úkolem studenta bylo navrhnout a zrealizovat zařízení na základě firemního zadání, a to konkrétně digitálně řízený tyristorový zdroj určený pro antikorozní ochranu kovových zařízení. Student měl v rámci diplomové práce navrhnout koncepci a elektronickou strukturu tyristorového zdroje, který je digitálně řízený a je vybavený GSM komunikací. Dalším krokem studenta byla vlastní realizace a oživení tohoto zdroje. Student měl navrhnout a zrealizovat i příslušné programové vybavení. V poslední části měl student zdroj otestovat a vyhodnotit jeho vlastnosti a funkčnost. Student v rámci diplomové práce provedl literární i internetový průzkum. Ve spolupráci se zadávající firmou navrhnul řešení zdroje tak, aby vyhovoval stanoveným požadavkům. Dále student navrhnul elektroniku zdroje, zrealizoval desky plošných spojů a celou elektroniku oživil. Pro procesorovou jednotku student vytvořil nezbytné programové vybavení. V poslední řadě student oživený zdroj otestoval a vyhodnotil výsledky. Student v rámci diplomové práce postupoval systematicky a cílevědomě. Správně si rozvrhnul časové možnosti a zrealizoval systém, který plní požadavky zadání. Student pracoval samostatně, využíval konzultace v nezbytné míře a splnil všechny body zadání své diplomové práce. Diplomová práce je na vysoké úrovni jak rozsahem, tak znalostmi. Student jednoznačně prokázal svoje inženýrské schopnosti, a proto jeho práci hodnotím jako velmi zdařilou a doporučuji ji k obhajobě.
Práce začíná zajímavým popisem typů a principů koroze a jak se jí bránit. Následuje stručná kapitola o dvou vybraných topologiích spínaných zdrojů a tyristorech. Do kapitoly o tyristorech je násilím nacpán text o zapojení třífázových transformátorů, který v tomto místě nedává čtenáři úplně smysl. Následuje stěžejní část práce: návrh hardwaru zdroje a poté popis řídicího firmwaru. Na začátek kapitoly by se hodil popis konceptu, místo toho je rovnou popisovaná řídicí deska. Popis i přiložené ukázky schémat vypadají odborně. Student se snažil udělat vstupy a výstupy maximálně odolné. Bohužel, u některých periférií zdroje není jasné, k čemu mají sloužit (monitorovací proudové smyčky). Postupně z uvedených schémat vyplývá, že bižuterie kolem vstupů a výstupů je téměř vše, co student řešil. V textu vyzdvihuje, že téměř vše je galvanicky odděleno, ale pro oddělení slouží jakési, patrně proprietární, moduly firmy NES, jejichž dokumentaci jsem nedohledal. Přitom právě galvanické oddělení analogových signálů by byla velmi zajímavá část práce. Další problém se schématy je snaha o univerzálnost řešení. Navržení větších struktur, které umožňují různé funkce, podle toho, která část se osadí (ale nesmí se nikdy osadit vše zároveň), je běžná praxe. Ovšem uvedený textový popis je zavádějící a bylo by myslím vhodnější, uvést pro jednotlivé funkcionality schéma zvlášť, bez neosazených součástek (DO/DI/IA periférie). Poslední podkapitola části o hardwaru se věnuje čelnímu panelu. Dle textu v něm má být nějaký ovládací panel, patrně opět hotový modul firmy NES. Dále pak nějaké analogové měřicí přístroje a k nim vyvedené jejich svorky, což mi nedává smysl. Foto panelu v textu není a v digitálních přílohách je panel vyfocen pouze neosazený. Doposud se v práci neobjevila jediná zmínka o GSM, což je vzhledem k názvu práce a zadání zarážející. V kapitole o softwaru je snaha o popis ovládání hardwaru řídicím mikrokontrolérem. Z druhé strany pak popis uživatelského rozhraní celého zařízení, včetně vhledu do jeho implementace. Přiložené kusy kódu, vytržené z kontextu, většinou nedávají moc smysl a čtenáře spíše rozptylují. Při druhém čtení to budí dojem, že byly do textu vloženy kvůli jeho umělému natažení. Student zmiňuje možnosti vzdáleného ovládání zdroje z PC buď pomocí aplikace NES SCREEN, nebo NES One. NES SCREEN komunikuje přes USB a virtuální COM port, NES One využívá RS232 / RS485 a MODBUS RTU. Žádné bližší informace o komunikaci bohužel nejsou uvedeny (alespoň seznam registrů u MODBUSu). Až zde na konci kapitoly o softwaru je konečně zmíněn GSM modem. Je prý možno připojit monitorovací systém DMZ10 firmy NES, a to buď přes RS232, nebo RS485. Bez jakýchkoli bližších podrobností. Celá kapitola o GSM nezabírá ani jednu stranu, a to včetně dvou obrázků. Práce je psána slovensky, tudíž posoudit její jazykovou úroveň je obtížné. Nicméně hned od začátku práce je občas znát chybějící interpunkce, přičemž frekvence těchto děr se s postupujícím textem rapidně zvyšuje. Ke konci práce to vypadá, že studenta značně tlačil čas, a proto psal tak intenzivně, že často zapomínal psát nejen čárky, ale i tečky a mačkat shift na začátku věty. Čitelnost práce tím velmi trpí. Ač začátek vypadá velmi slibně, po přečtení celého textu si nejsem jistý, jaká část práce je studentova vlastní, a co pouze převzal z firmy NES. Tomuto přesvědčení velmi napomáhá, že práce je z velké části psána v první osobě množného čísla. Přesto páci doporučuji k obhajobě, kde by toto měl student objasnit. Navrhuji hodnocení E, 50 bodů.
eVSKP id 119256