MARTINEK, R. Elektromotory malého výkonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Radek Martínek navázal ve své práci na dobré výsledky semestrálního projektu a na výsledky dřívějších prací v oblasti jednofázových asynchronních motorů. Po poradě s vedoucím diplomové práce připravil návrhy na snížení ztrát a zvýšení účinnosti zvoleného typu asynchronního motoru. Soustředěným úsilím se podařilo zajistit vzorky motorů, provést měření a vyhodnotit. Výsledky jsou pozitivní a jsou uvedeny v diplomové práci. Student se dobře orientoval v problematice, často konzultoval postup práce s vedoucím a přihlížel k přpomínkám. Diplomová práce splńuje zadání v celém rozsahu. Textové i grafické zpracování je na velmi dobré úrovni.
Předložená diplomová práce má rozsah 69 stran včetně jedné strany přílohy, obsahuje úvod a sedm kapitol včetně závěru. Neformálně lze práci rozdělit do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá popisem speciálních elektromotorů a elektromotorů, které autor považuje za perspektivní z hlediska jejich uplatnění v budoucnosti. Jako jeden z perspektivních elektrických strojů autor vybral jednofázový asynchronní motor. Praktická část práce se pak zabývá rozborem vlastností a možnostmi zvýšení účinnosti jednoho konkrétního asynchronního motoru s pomocným vinutím. V rámci této části práce se autor zabýval laboratorními měřeními, částečným ručním analytickým návrhem stroje s vyšší účinností a simulacemi pomocí nástroje RMxprt. V práci se vyskytují překlepy a gramatické chyby. Jinde jsou použity nepřesné nebo nevhodné termíny, viz např. větu na str. 15: „Při rozběhu stroje je pomocné pole silně zahříváno vlivem procházejícího proud …“. Autor chtěl zřejmě říct, že při rozběhu je zahříváno pomocné vinutí. Podle popisku by měla na Obr. 13 na str. 19 být momentová charakteristika jednofázového asynchronního motoru s pomocnou fází, jde však o momentovou charakteristiku jednofázového asynchronního motoru se stíněnými póly. Jako jednotka vnitřního průměru rotoru je na str. 47 použit cm3. Seznam použité literatury není řazen průběžně podle použití v textu ani podle abecedy. Jako typický způsob použití jednofázových asynchronní motoru autor uvádí ruční nářadí (Tab. 2, str. 25). V ručním nářadí se však běžně používají především univerzální motory. Na str. 34 se píše, že analyzovaný stroj má klec odlitou ze slitiny hliníku a křemíku protože tato slitina má lepší mechanické vlastnosti a odolnost proti korozi. To není pravda, tato slitina se používá proto, aby se zvýšil rotorový odpor, díky tomu se zvýší záběrný moment. Podle textu na str. 56 by na Obr. 34 mělo být vidět zmenšení momentu zvratu a zvýšení záběrného momentu u jednoho z motorů. To ale není možné, protože na tomto obrázku je zobrazena pouze část momentových charakteristik, kde toto není viditelné. Při porovnávání měření a simulací nebo různých variant daného stroje autor porovnává pouze momentové charakteristiky a závislosti účinnosti na otáčkách. Porovnání dalších parametrů, např. proudů, účiníku, jednotlivých ztrát, obvykle chybí. Autor se v práci několikrát zmiňuje o simulacích metodou konečných prvků. Jím provedené simulace však využívají nástroj RMxprt, který s touto metodou nepracuje. Práce splňuje všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 100416