KOLÁŘ, M. Ovladač pro paralaktickou montáž [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem bakalářské práce bylo realizovat řídicí jednotku pro montáž teleskopu a ověřit její funkce. Student si toto téma zvolil sám a pracoval zcela samostatně. Student konzultace nevyžadoval, a tudíž jsem nebyla o stavu rozpracovanosti bakalářské práce průběžně informována. Na ústní konzultaci se student dostavil až v závěru řešení práce, kdy předložil hotovou koncepci návrhu a funkční realizaci řídicí jednotky montáže teleskopu. Ve svém posudku musím ocenit, že se jedná o velmi zdařilá provedení plošných spojů a konstrukčního provedení ovladače montáže. Vyjadřovací schopnosti studenta jsou velmi dobré, stejně jako práce s odbornou literaturou. Jako vedoucí práce mám menší výhradu k neochotnému přijímání rad a doporučení, které se týkaly stavby textového dokumentu a formálních úprav. Student splnil zadání bakalářské práce v celém rozsahu.
Náročnost zadání je z hlediska odborného i časového střední. Zadání je možné považovat za splněné, u bodů 2 a 3 bych si ovšem představoval, že k deklaraci parametrů jednotky a výběru mikrokontroléru dojde po definici úlohy, účelu a po stanovení fyzikálních vlastností (pro motory). V prvním bodu zadání, který se týká rešerší se měl zaměřit na jejich spolupráci s krokovými motory. Student tento bod rozdělil na bod týkající se rešerší montáží a na bod týkající se krokových motorů. Rešerše montáží je v pořádku. Zpracování části týkající se krokových motorků neodpovídá technickému přístupu, kdy je nutné nejprve definovat požadavky pro danou aplikaci (velikost a přesnost polohování, hmotnost a umístění polohovaného tělesa, ...) a následně definovat odpovídající parametry motoru (momenty, výkony, krok ...) a podle nich vybrat motor. V práci není uveden ani způsob nalezení/ustavení počáteční pozice (referenční bod pro pohyb motoru). K bodu stanovení parametrů řídící jednotky pro ovládání přísluší kapitola 4.1, kde jsou parametry uvedeny v jediném odstavci, opět bez velikostí či rozsahů. Na druhou stranu se zde objevuje konkrétní typ HW pro využití v řídící jednotce. Opět zde není přístup od požadavkům k řešení (tj. stanovení co splňuje vhodný mikrokontroler a následně výběr mikrokontroleru) ale pouze konstatování, že vybraný mikrokontroler splňuje co je potřeba. Na str. 24 je schema řídicí jednotky, kdy v textu měl být podrobnější popis, co se od jednotlivých bloků požaduje, k čemu budou sloužit a jaké informace si budou předávat a jakým způsobem. Z přiložené práce je vidět, že student provedl realizaci. Celkové řešení DPS včetně uložení do krabice s klávesnicí vypovídá o značném úsilí, které musel při řešení vyvinout. Bohužel u "ověření funkce a deklarovaných parametrů" je opět problém s tím, že nikde nejsou smysluplně popsány požadavky (na jednom místě a s konkrétními hodnotami). V kapitole 6.4 student konstatuje, že požadavky ověřil a splnil, nepíše ovšem jak (například jak ověřil schopnost zaměřit teleskop aniž by teleskop připojil k řídící jednotce). U popisu funkcí SW, by bylo vhodné napsat co dělají, které hodnoty mění. Popis funkce "pro zadání souřadnic, nemá žádné vstupní parametry ani návratovou hodnotu" nemá žádnou informační hodnotu pro programátora uživatele, neříká zda jsou to souřadnice počáteční nebo konečné, zde se jedná pouze o zadání nebo se na danou pozici i nastaví .... Z popisu funkcí není jasné, kde dochází k vlastnímu nastavování polohy (hodnot motorů). Společné používání proměnných (requireRa...) pro nastavení hodnoty, mezí a sledování aktuální polohy je dosti nešťastné a může vést k chybám, zvláště v případě, kdy jsou tyto hodnoty používány i v přerušení. Limitní hodnoty (proti poškození) by měly být inicializovány na bezpečné hodnoty a pokud možno nezadávány ručně (bez následné kontroly). Přiložená práce svědčí o bakalářskách schopnostech studenta a navrhuji klasifikaci uspokojivě / D / 68
eVSKP id 72932