BĚTÍK, A. Automatizovaný systém kávovaru s podavačem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student se musel zorientovat v problematice řízení výrobního procesu podle ISA-88, programování aplikací a vytvoření 3D simulace zařízení. K tomu čerpal informace z relevantních návodů a popisů. Podařilo se mu vytvořit zdařilou simulaci celého zařízení, kterou je možné ovládat z vytvořené aplikace. Reálnou implementaci se nepodařilo dokončit z důvodu nefunkčnosti řídicí jednotky kávovaru, kterou už se mi nepodařilo v krátkém termínu opravit. I přesto považuji práci za zdařilou a po dodělání bude reálné zařízení provozuschopné. Student se snažil po celou dobu pracovat samostatně, ale potřeboval velké množství konzultací, než se dokázal sám v problematice zorientovat. Práce je vhodně zdokumentována pomocí diagramů a nenašel jsem závažné formální nedostatky.
Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem, vývojem a zprovozněním systému řízení již existujícího přípravku – manipulátoru pro obsluhu běžného kávovaru, který má sloužit k linkové přípravě kávy bez zásahu operátora. Návrh, konstrukce a oživení manipulátoru samotného bylo součástí již obhájené diplomové práce. Práce má rozsah 33 stran od úvodu po závěr, neobsahuje téměř žádnou teoretickou část, většina práce popisuje postup realizace úlohy. Formální stránka práce je spíše na průměrné úrovni, práce obsahuje množství pravopisných chyb. Některé části práce jsou velice těžce čitelné. Práce obsahuje větší množství obrázků, některé zcela zbytečné (viz např. fotka Raspberry PI v nadživotní velikosti). Objem psaného textu odhaduji na max. 10 normostran. V práci je větší množství téměř „prázdných“ stran – např 17, 18. Při vývoji student mohl dbát více na volbu názvosloví – kdy např. na straně 24 navrhuje cca 8 fází dle ISA-88 a využívá 3 způsoby pojmenování. Na straně 25 mohl informace přehledně shrnout do tabulek a tím ušetřit množství místa. Po odborné stránce na mě práce působí tak, že student ne zcela přesně porozuměl principům standardu ISA-88, nicméně návrh i implementaci nakonec zvládl. Velká část práce se věnuje simulaci v nástroji Mechatrnonics Concept Designer (MCD), avšak informace o ní jsou uvedeny až na konci (i když byla tato činnost realizována na počátku časového období. V práci několikrát na simulaci odkazuje, je tedy na škodu, že informace o ní jsou uvedeny až v předposlední kapitole. Požadovaná integrace s Google kalendářem se rovněž nějak povedla, avšak z popisu v práci nabývám jistoty, že již na ni autor neměl mnoho času. Půlhodina práce navíc by zajistila mnohem přesvědčivější výsledek a lepší uživatelskou zkušenost při použití výsledného systému. I přes uvedené nedostatky hodnotím práci známkou C, 75 bodů a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 151795