NOVÁK, F. Využití jasového analyzátoru pro kvantifikaci umělého světla v nočním prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Diplomant měl za úkol zpracovat práci zaměřenou na téma hodnocení umělého světla v nočním prostředí. Jedná se o velmi aktuální téma, které se aktuálně diskutuje a řeší na mezinárodní úrovni s důrazem na ochranu životního prostředí. Jelikož se pracoviště ústavu zabývá měřením jasu a vývojem měřicích přístrojů v této oblasti, bylo cílem adaptovat tyto měřicí přístroje a postupy na dané téma. Student tedy provedl teoretický rozbor a rešerši znalostí o tom, co je rušivé světlo a jak je vnímáno světelné znečištění, světelný smog a jak lze objektivně posuzovat míru umělého světla v nočním prostředí. Prakticky prvních 5 kapitol věnuje rešerši dosavadních výzkumů s důrazem na vliv nočního svícení na různé druhy živočichů i rostlin. Tato část je důležitá zejména pro pochopení významu omezení nočního světla a určení limitů, které ovlivňují živé organizmy. Dále se zabývá osvětlovacími soustavami, jejich regulací. Za vlastní přínos lze považovat až část od kapitoly 6, kde rozebírá problematiku měření jasu pomocí jasových analyzátorů a návaznost na určení úrovně umělého světla, jeho příspěvek k rušivé složce. Student provedl popis metodiky měření, která byla použita v experimentálním pokusu při vypnutí veřejného osvětlení v Brně v noci 9.4.-10.4.2021, kterého se osobně účastnil. Další měření bylo provedeno asi měsíc poté se stejnou aparaturou a na stejném místě, kde již provedl vyhodnocení samostatně a to včetně další lokality v Brně na hlavním nádraží. Práci studenta komplikovala dlouhou dobu nedostupná měřicí technika, která byla pro tento účel připravována a souběh s dalším měřením jiného studenta - bylo nutné sdílet jednu aparaturu. Nicméně provedené analýzy a výstupy lze považovat za úspěšné splnění zadání, jelikož dávají objektivní obraz o situaci a lze je tedy využít ve srovnávacích měřeních na jiných místech. Jedná se však pouze o první krok k celkovému řešení, neboť bude nutné najít další indikátory, míru přirozeného pozadí ve vztahu k přirozeným přírodním cyklům a poloze na Zemi. Je třeba si uvědomit, že se jedná o průkopnické téma, které nemá dosud oporu v normách, standardech a ani dostatku publikovaných prací. Z toho důvodu je diplomová práce cenným materiálem pro další vývoj. Student pracoval přiměřeně samostatně během celého semestru s dostatečnou mírou konzultací. Některé informace v práci jsou přesto nepřesné a nebyly při konzultacích zmíněny a tedy uvedeny na pravou míru - např. typ fotoaparátu aktuálně používaný a jeho parametry - student vychází z dokumentace, která nebyla v tu dobu již aktuální. Nicméně na druhou stranu musím kladně hodnotit množství referenční literatury včetně zahraničních zdrojů, které student do práce zahrnul. Celkově hodnotím práci Filipa Nováka za zdařilou a doporučuji ji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky.
Student Filip Novák se ve své práci zabývá využitím jasového analyzátoru LDA pro kvantifikaci umělého světla v nočním prostředí. Práce se zabývá rozsáhlou rešerší studií zabývající se negativními vlivy umělého světla v nočním prostředí. Velký důraz je zde kladen zejména na vliv umělého světla na rostliny a zvířata. Dále jsou v práci popsány chronotypy, cirkadiánní rytmy, regulace osvětlovacích soustav a způsoby omezení rušivého světla v noci. Druhá část práce se zabývá způsoby měření závojového jasu noční oblohy a metodami jejich vyhodnocení. Zhodnocuje nedostatky dosavadních metodik hodnocení rušivého světla a navrhuje řešení pomocí měření závojového jasu jasovým analyzátorem LDA s objektivem typu „rybí oko“. V praktické části jsou vyhodnoceny terénní měření závojového jasu v Brně na Kraví hoře. Navržená metodika měření byla ověřena terénním nočním měřením během bezoblačné oblohy, kdy byl měsíc v novu a neovlivňoval hodnoty závojového jasu. Nejpřínosnější částí této práce jsou především zpracované jasové mapy noční oblohy města Brna měřené z Kraví hory. Pro tyto jasové mapy vypočítal student hodnoty závojového jasu a vytvořil jasové řezy, na kterých lze pozorovat průběhy změn jasů napříč noční oblohou. Student také hodnotí jasové snímky pořízených svítidel v centru Brna a počítá jejich potenciální hodnoty osvětleností pro určitou vzdálenost od zdroje a porovnává je s hodnotami, které vytváří Měsíc v úplňku. Bohužel mi v práci chybí měření závojové jasu i v dalších lokalitách jako například na okrajích Brna. Práce je dobře strukturovaná a přehledná. K práci mám pouze několik připomínek. Autor v práci používá místo symbolu náhradní teploty chromatičnosti Tcp anglickou zkratku CCT. V práci se vyskytuje slovo Watt ve smyslu jednotky s velkým písmenem. Dále autor používá nespisovné výrazy, jako je například Česko. Symbol pro světelný tok je v některých částech práce psaný malým řeckým písmenem místo velkého . Dále aktuální verze jasového analyzátoru je postavena na digitální zrcadlovce D7500 a ne D7200. Také má bitový převodník tohoto fotoaparátu 14 bitů namísto uvedených 12 bitů. Německá firma Technoteam se píše dohromady. Po formální stránce kladně hodnotím grafické zpracování celé práce a vyskytuje se zde pouze malé množství pravopisných chyb. Autor čerpá v dostatečné míře z české ale i zahraniční literatury. I přes výše zmíněné připomínky hodnotím práci velice kladně stupněm B - 85b a doporuču ji k obhajobě.
eVSKP id 134909