PEJSKAR, M. Detekce zpoždění mezi arteriálním a venózním pulzním signálem z videooftalmoskopu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Práce studenta Michaela Pejskara se zabývá detekcí zpoždění mezi arteriálním a venózním pulzním signálem z videooftalmoskopu. Pro detekci zpoždění si zvolil metodu "foot-to-foot" a metodu fázového zpoždění. Teoretická část se zabývá popisem oka, oftalmoskopu a rešerší metod na detekci zpoždění, kterou bych však uvítala rozsáhlejší. V důsledku toho práce obsahuje poměrně málo odkazů na odborné reference. Text je dále zatížen velkým množstvím gramatických chyb, špatným slovosledem, chybějícími nebo naopak přebývajícími slovy (viz např. první odstavec Úvodu). Některé obrázky jsou nekvalitní (obr. 5-12) nebo mají chybně popsány osy (obr. 4-1, 5-4 a 5-5), několik odkazů v textu je špatných nebo nevhodně formátovaných (str. 29, str. 38). Praktická část práce obsahuje popis metod, který je však místy popsán laicky a hovorově. Dále je text v některých částech práce chaotický nebo příliš stroze popisuje zvolenou metodiku, v důsledku čehož není zcela jasný důvod jejího použití a závěry z toho vyplývající. V rámci diskuze student místy dochází k chybným závěrům. (např. „Měření zpoždění bylo přesnější, protože byl nižší rozptyl.“ Přičemž nebylo předpokladem, že by výsledky měly dosahovat jedné konstantní hodnoty.) Student pravidelně konzultoval, a i přes výše zmíněné, bych ráda ocenila vytvořené grafické rozhraní a také rozvitou diskuzi. Navrženými metodami byly naměřeny výsledky zpoždění srovnatelné s již publikovanými odbornými metodami. Všechny body zadání tak považuji za splněné a práci hodnotím stupněm D (65 bodů).
Předložená práce studenta Michaela Pejskara pojednává o měření zpoždění mezi arteriálními a venózními pulzy na stínici. Práce je členěna do 6 kapitol na 31 stranách. Teoretická část práce seznamuje čtenáře se základní anatomií a fyziologií oka. V další kapitole jsou popsány zobrazovací techniky pro vyšetření oka. Tato kapitola je velice povrchní a obsahuje pouze dvě metody – fundus kameru a videooftalmoskop. Stěžejní část teorie je popsána v kapitole 4 a zabývá se metodami měření zpoždění mezi arteriálními a venózními pulzy na sítnici. V této části je odkazováno na několik odborných publikací a jsou diskutovány dvě metody, které jsou potom realizovány. Nicméně popis je zatížen jak nepřesnostmi odbornými, tak výpisem pro danou metodu zbytečných informací, které ztěžují orientaci v textu. Příkladem může být kapitola 4.2, kde je skoro celá strana věnována základům práce s komplexními čísly. Tato informace je v rámci bakalářské práce naprosto zbytečná, protože shrnuje středoškolské znalosti. Dále je zde popsána Fourierova transformace, která je zde uvedena ve spojité podobě, nicméně v další práci se používá diskrétní verze. Rozporuji jednotky na ose y v obrázcích 4.1 a 4.3. V praktické části práce student popisuje zpracování databáze videooftalmologických dat. Informace o této databázi jsou zbytečně opakovány v podkapitole 5.1 a 5.2. Jas ve vybraných oblastech je upraven podle vzorce (9), nicméně výstupy na obr. 5-1 a 5-5 této úpravě neodpovídají – očekával bych otočení náběžných a sestupných hran v signálu. Ve vztahu (9) jsou navíc špatně popsány proměnné „p“ a „s“. Popis algoritmů je zmatečný a některé informace se opakují. Práci by prospělo zobrazení vývojového diagramu daných metod. U jednotlivých metod také není často diskutována volba nastavení parametrů, které jsou ve zdrojových kódech použity. Výsledky práce jsou prezentovány v podobě nečitelného Obr. 5-9, kdy z nich není možné udělat relevantní závěry. Zde by stálo za to mít zobrazené výsledky pro daný subjekt získané jednotlivými metodami pro levé a pravé oko a dílčí oblasti. Dále jsou výsledky popsány sadou krabicových grafů. K této reprezentaci mám drobné výtky, kdy grafy 5-11, 5-13 a 5-14 by šlo sloučit do jednoho krabicového grafu, ve kterém by čtenář viděl přímo srovnání jednotlivých metod pro různě vzdálené oblasti. Popis výsledků v podobně procentuální odchylky hodnot kvartilů je v práci zbytečný a nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Pro další hodnocení by bylo lepší využít statistických testů. Práce je doplněna uživatelským rozhraním, které je v kontextu práce zdařilé. Po formální stránce je práce na špatné úrovni. Práce obsahuje velké množství hrubek, překlepů a dalších prohřešků proti pravidlům českého jazyka. Pro ilustraci – např. slovo videooftalmoskop je na straně 15 zapsáno ve čtyřech podobách (videoofthalmoskop, videopftalmoskop, videooftalmoskop a videoftalmoskop). Názvy prostředí Matlab a Python jsou opakovaně psány s malým písmenem na začátku. Některé obrázky jsou nekvalitní (např. 4-3), některé mají špatně popsané jednotky na osách (např. 4-1 nebo 4-3) a na některé je špatně odkazováno viz odkaz na obr. 4-2 na straně 21. Některé odstavce jsou odděleny prázdnými řádky, na některých stranách zůstává velké množství volného místa na konci strany. Na vzorec (8) stačí na straně 29 odkázat, nemusí se vypisovat znovu. Práce cituje 13 položek literatury, seznam literatury není řazen ani abecedně ani dle výskytu v textu. Předložená práce splňuje zadání, nicméně splnění bodu 5 a 6 by mohlo být v práci detailněji popsáno. Práce jako celek nepředstavuje příliš kvalitní dílo, je zatížena spoustou chyb po odborné i formální stránce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou dostatečně (E – 55 bodů). Přikládám otázky k obhajobě.
eVSKP id 134808