DOLEŽAL, P. Vliv spojité změny velikosti příčného průřezu na rozložení deformace a napětí u přímého prutu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Pan Doležal během bakalářského projektu pracoval odpovědně a samostatně a chodil na pravidelné konzultace. Přes odklad státní závěrečné zkoušky odevzdal velmi dobře zpracovanou bakalářskou práci, která splňuje všechny požadavky a cíle zadání. Studiem potřebné teorie ohybu prutů s proměnným příčným průřezem našel chybu v doporučené literatuře ve vztahu pro smyková napětí. Pro kontrolu platnosti analytických vztahů si zvolil volně dostupný konečnoprvkový systém FENICS, který vyžaduje práci se skripty v jazyce Python, práci s dodatečnými volně dostupnými softwary pro preprocessing a postprocessing konečnoprvkových vstupů a výsledků a alespoň formální znalost zápisu slabé formulace úlohy pružnosti. Vše zvládl bez problémů a výsledky ještě doplnil o výsledky z komerčního systému ANSYS. Mimo bakalářskou práci ještě provedl numerickou analýzu ve FENICSu pro případ velkých deformací.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce se zabývá řešení napjatosti v prutu se spojitě proměnným průřezem. V úvodní části jsou odvozeny vztahy pro popis napětí pro dva případy zatížení a dále jsou uvedeny dané předpoklady. Další část se zabývá stanovením slabého řešení pro výpočet úlohy v programu FEniCS. Student navíc popisuje použití nástrojů pro tvorbu sítě a nastavení parametrů úlohy. Práce je psána přehledně s minimem gramatických chyb. V praktické části jsou srovnány dva režimy zatěžování a několik různých úhlů proměnnosti průřezu po délce prutu spočtené analyticky a pomocí MKP. Zavádějící jsou závěry v odstavci 7.1.5, které srovnává průhyby spočtené pomocí software FEniCS a ANSYS. Rozdíl 5 – 8 %, který autor odvážně nazývá běžnou numerickou chybou. Tento důvod vidím v chybách ze strany autora. První je to, že v softwaru ANSYS je předepsána rovinná napjatost, ale vztahy v rovnicích (39) jsou pro rovinnou deformaci, ač v práci mylně označovanou jako dvouosá napjatost. Další chyba je na straně 29 v definici Lamého konstanty lambda, která je správně definována v rovnici (40). Zaujalo mě, že pro ohybové namáhání jsou výsledky v dobré shodě, ale u tahového namáhání je výsledek dost odlišný. Důvod by ukázala citlivostní zkouška na různé parametry modelu. Téma práce je zajímavé, oceňuji, že se student pustil do výpočtů pomocí metody konečných prvků a odvozování slabého řešení, podle mého názoru přesahující náplň bakalářské práce, nicméně výsledky ztroskotaly na vztazích, které naopak student z bakalářského studia zná, a na překlepu v kódu. Autor kód navíc ani nepřiložil do příloh. Závěry výpočtů tedy srovnávají tři od sebe odlišné stavy napjatosti a závěry jsou tímto ovlivněny. Závěrečnou práci doporučuji k obhajobě s výslednou známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 162285