HÁJEK, O. Teleskopická věž samojízdné vrtné soupravy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Pokorný, Přemysl

Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem nosné konstrukce věže vrtné soupravy. Jedná se o přepacovanou verzi nevyhovující práce z předešlého roku. Většina problémů byla opravena přesto se v ní autor dopustil některých pochybení. K práci mám zejména tyto připomínky: - občasné překlepy a gramatické chyby, - tloušťka zámku - vzorec (1), jako hodnota pro mezní smykové napětí je použita mez kluzu materiálu - u náhrad kotevních lan ve výpočtovém modelu obr. 19 nebylo zajištěno požadované předpětí - z klasifikace průřezů tab. 8 nebyly vyvozeny žádné závěry V přepracované práci došlo k výraznému zlepšení, ale bohužel nedošlo k nápravě všech nedostaků vyčtených v oponentních posudcích minulého roku. I přes uvedené nedostatky hodnotím práci jako uspokojivou a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Šťastný, Antonín

Předložená diplomová práce je opravou nevyhovující práce předložené v minulém roce. Autor do práce zapracoval většinu komentářů z taxativního výčtu uvedeného v posudku původní práce. Práce je celkově přehlednější a srozumitelnější. Byla opravena většina hrubých gramatických chyb a překlepů ( ne však všechny, např.: „vyplívající“ na str. 48 ). Obrázky detailů konečno- prvkového modelu byly doplněny popisem a jsou již kvalitativně dostačující pro pochopení postupu. Byl doplněn systematický popis sekcí a prutů konstrukce. Do výpočtového modelu byl doplněn „torque beam“ pro přesnější distribuci krouticího momentu do příhradoviny. Stále však chybí alespoň základní popis algoritmu analytického výpočtu v programu Scilab, pomocí kterého byly spočteny výchozí velikosti průřezů. V práci jsem nenašel ucelenou diskuzi a vymezení možných mezních stavů a norem, podle kterých jsou tyto mezní stavy hodnoceny. Při vyhodnocení napětí z MKP modelu je srovnáváno s mezí kluzu materiálu bez odkazu na normu. Vzpěrná stabilita prutů příhradoviny je správně hodnocena podle metodiky v EC3. Místo axiální únosnosti prutů v tlaku je hodnoceno podle napětí v ose prutu. V kapitole pro výpočet vzpěrné stability je uvedeno zatřídění průřezů podle EC3. Zatřídění průřezů do tříd však není při výpočtu vzpěrné únosnosti použito a z tříd průřezů není vyvozen žádný závěr. Hrubým nedostatkem výpočtového modelu je modelování předpětí v lanech silami aplikovanými v bodě jejich uchycení ke konstrukci. Lano je modelováno pomocí prvku SPRING, což je prostá pružina vykazující tuhost v tahu i tlaku. Aplikace sil majících vyvodit předpětí lan spolu se zatížením od břemene v některých prvcích SPRING vyvodí tlak (podle polohy vzhledem k náklonu věže), který reálné lano nepřenáší. Prvek SPRING lze pro předepnuté lano využít, ale předpětí musí být zavedeno tak, aby předpětí vyvodilo v prvku SPRING tah. Musí být kontrolováno, že po zatížení břemenem nevznikne tlak (ev. lze prvek SPRING kombinovat s jiným prvkem, který tuhost v tlaku eliminuje). Na tento problém bylo poukázáno v původním posudku, kde byla doporučena kontrola předpětí lan po aplikaci zatížení. Výpočet tloušťky plechu zámku na str.23 je nesprávný. Je spočtena tloušťka 18,02mm, která je následně z neznámých důvodů zdvojnásobena. V seznamu zkratek a symbolů je celá řada symbolů, které v práci nejsou uvedeny, některé symboly naopak postrádám. Práce obsahuje některá tvrzení, se kterými se neztotožňuji (např.:„Nynější věž soupravy BIR 7585 byla vyrobena v roce 1981, z toho vyplývá, že konstrukce nesplňuje současné normy“). Z roku výroby konstrukce splnění/nesplnění norem obecně nevyplývá. V přepracované práci na jednu stranu vidím zlepšení, ale musím také podotknout, že autor pečlivě nezapracoval všechny výtky uvedené v minulém posudku. Práci i přes uvedené nedostatky doporučuji k obhajobě před komisí pro státní závěrečné zkoušky. Zadání považuji za splněné.

eVSKP id 105917