STUCHLÍK, L. Optimalizace stroje pro zahořování digitronů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Bakalářská práce Lukáše Stuchlíka řeší praktický problém a to optimalizaci nevyhovujícího zahořovacího procesu digitronů. Práce vychází z potřeb komerčního subjektu – firma Dalibor Farný, kde vyrábí vlastní digitrony. Zadání lze považovat za spíše náročnější, s přesahem do praktické realizace, kde se nejlépe projeví úspěšný či neúspěšný výsledek. Student během řešení semestrální i bakalářské práce postupoval samostatně, bez výrazných potřeb konzultace či nutnosti nasměřovat ke správnému řešení – ostatně samotnou problematiku a současný zahořovací stroj zná důkladně. V rámci práce student postupoval prakticky od analýzy problému současného nevyhovujícího stavu. Práce je velmi komplexní – obsahuje nejen návrh a realizaci hardwarového řešení pro zahořování digitronů, ale také použití Photon STM32 modulu a tvorbu firmware s web serverem pro ovládání měření komunikaci s nadřazeným systémem. Formální část dokumentu je zatížena množstvím gramatických chyb a neobratných výrazů. Vzhledem k tomu, že práce je velmi praktická a student přistoupil k realizaci svědomitě, přikládám těmto pochybením nižší význam a vyvažuji je z pozice školitele velmi dobrým výsledkem praktické části. Práci hodnotím A/90 a doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce se zbývá upgradem elektroniky stroje pro zahořování digitronů. Cílem je rozšířit počet testovaných katod ze stávajících 10 na 23, zlepšit parametry nastavování a měření napětí/proudů, vyřešit nahodilé chyby v kalibračních datech a odstranit stavy, kdy jsou proraženy tranzistory řídicí katodový proud. Vlastní text práce o sedmi kapitolách je logicky rozdělen, kdy popisuje funkci a principy digitronů, konstrukci současné elektroniky, analyzuje stávající vlastnosti a navrhuje úpravy zařízení včetně výběru nových součástek. Další kapitoly se zabývají praktickou realizací elektronické části, optimalizací zapojení a tvorbou softwarového vybavení. Poslední kapitoly se věnují testování nových úprav a jejich zhodnocením. Z obsahového hlediska lze práci vytknout relativně malý rozsah teoretické části, což ve svém důsledku postihuje i vlastní realizaci, kde se zpracovatel zaměřuje více na praktickou realizaci než na teoretické výpočty a detailní analýzy nově vzniklých obvodových struktur. První chyby se dopouští v úvodu práce, kdy nedefinuje parametry kladené na testovací stroj - rozsah napětí, proudu, požadované přesnosti, stabilita, odolnost proti zkratu, přepětí a jiné klíčové parametry zařízení, respektive ani nesrovnává staré a nové vlastnosti. Dále je nutné upozornit na velmi nízkou jazykovou úroveň celé práce, špatnou srozumitelnost textu a omezenou informační hodnotu. Např. uvádím výběr textu ze strany 25 – druhý odstavec: „Takový udržovací proud způsobuje tranzistor stále lehce otevřený. To souvisí s hodnotou napětí na hradle T1 a tedy s výstupním napětím IC2A. Kvůli chrakteristice MOSFETU je k plnému otevření pro průchod plného zahořovacího proudu zapotřebí jen malá změna napětí a tedy potřebné nižší úsilí operačního zesilovače.“ Strana 23 - „Tomu se rovná oteplení … které tranzistor nemůže vydržet.“ Nejedná se o zlovolný výběr části textu oponentem, ale o realitu celé práce. Z technického hlediska práce přináší zajímavé myšlenky a postupy, byť z důvodu výše uvedených, často nesměřuje k uspokojivé finalizaci řešení. Zadání práce svým rozsahem patří k obtížnějším, splňuje všechny body zadání a lze ji i přes uvedené nedostatky doporučit k obhajobě.
eVSKP id 160139