MOKRÁŠOVÁ, N. Vodojemy - Brno, Žlutý kopec [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Práce dokládá schopnost autorky obstát v architektonické praxi. Předloženou diplomní práci tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | B | Přístup studentky ke zpracování hodnotím jako aktivní a cílevědomý s dobrým časovým rozvrhem. Práce na diplomovém projektu se vyznačovala aktivním přístupem autorky, která vytvořila zdařilý koncept, vyznačující se racionálním, elegantním architektonickým výrazem, kterému ale nechybí smysl pro detail a citlivé materiálové řešení. Obsah i forma zpracování vykazují velmi dobrou úroveň závěrečného projektu. |
S přihlédnutím k tomu, co bylo uvedeno, autorka svou prací prokázala schopnost koncepčního a prostorového myšlení. V oblasti urbanistické a konstrukční je její řešení méně přesvědčivé a proto práci hodnotím známkou C – dobře.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Autorka práce umisťuje většinu stavebního programu do centra řešeného území. Čtyři pavilony jsou svou velikostí úměrné jim navržené funkci, množství nevyužité plochy v řešeném území však vzbuzuje pochybnosti. Je otázkou, zda by se i prostory nad podzemními vodojemy daly využít? Prostor nad druhým vodojemem v návrhu zcela postrádá určení. Do ulice Tvrdého je orientován první pavilon, kde by se dal uvažovat hlavní vstup. Vstup s označením 1 z ulice Tomešovy, umístěn mezi parkovištěm a nevyužitou plochou nad vodojemem nepřináší kvalitu hlavního vstupu do areálu. Návrh svou dostřednou orientací opomíjí tvorbu uličního prostoru ulic Tomešova a Tvrdého. | |
| Architektonické řešení | B | Návrh představuje celkem čtyři vzájemně propojené hmoty – čtyři pavilony, z nichž tři poté vymezují venkovní veřejný prostor. Z těchto hmot jsou zpřístupněny stávající podzemní vodojemy. Autorka se obstojně vypořádala s osazením objektů do svažitého terénu a jejich napojením na stávající stavby. Objekty mají výrazné vertikální členění fasád, které dodává návrhu zajímavé měřítko. Diskutabilní je míra využití potenciálu stávajících prostor vodojemu. Prostory nejstaršího vodojemu jsou v návrhu rozděleny na dvě části (Pavilon A a B), odděleny skleněnou přepážkou. Silný dojem z monumentálního prostoru tím může být potlačen. | |
| Provozní řešení | C | Celkové provozní řešení je funkční. Pavilony umožňují svým konstrukčním systémem značné modifikace v dispozici, chybějící prostory (technologické vybavení, gastro provoz při restauraci) by tak bylo možné umístit. Bezbariérový přístup a zásobování jsou do některých částí stavby obtížné. Z tohoto pohledu problematický je zejména vstup do pavilonu A z ulice Tvrdého a způsob zásobování kavárny. Provoz lázní v pavilonu A, ač v architektonicky zajímavém prostoru, se z pohledu dnešních možností v lázeňství zdá poněkud strohý. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Jednotlivé pavilony jsou konstrukčně samostatné jednotraktové struktury, rozpon železobetonové desky je maximálně 12,5m. Autorka používá nevšední řešení fixních prosklených ploch na fasádě - panely Okalux. Jedná se o zajímavý materiál, který by si zasloužil zpracování ve větší podrobnosti. V návrhu jsou ve velké míře využity exteriérové vodní prvky, není však popsáno hospodaření s dešťovou vodou – její využití se i vzhledem k celkovému zaměření práce nabízí. | |
| Formální úroveň | C | Práce má celkově dobrou grafickou úroveň, ačkoli orientace v půdorysech jednotlivých pavilonů a jejich návazností by mohla být čtenářsky přívětivější. Vizualizace a koláže jsou technicky jednoduché, přesto dobře zobrazují myšlenku návrhu. Slabší je situace, která postrádá základní popis a orientaci. Pro jakoukoli další prezentaci projektu doporučuji otočit řezy do horizontální polohy. |
eVSKP id 134468