KOUSAL, M. IoT monitoring ovzduší [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření senzorového systému, schopného měřit, bezdrátově odesílat, archivovat a následně vizualizovat změřená data. Kromě senzorové části, student navrhl vlastní řešení pro ukládání dat a jejich grafickou vizualizaci. Použil k tomu jednoduchý server založený na RaspberryPi. Změřená data je možné odesílat dvěma způsoby: pomocí WiFi nebo LoRaWAN. Předložená textová část práce je logicky členěna, srozumitelná, systematická a obsahuje naprosté minimum formálních a jazykových nedostatků. Jednotlivé měřené veličiny, elektronické komponenty, typy komunikací i softwarové nástroje byly nejprve kriticky srovnány a teprve následně zahrnuty do řešení. Student pracoval během celého semestru velmi aktivně a sám navrhoval dílčí části řešení. Vytvořené zařízení je plně funkční a bylo demonstrováno v rámci konzultace s vedoucím. Student se v letním semestru zúčastnil soutěže Student EEICT 2022, kterou organizuje FEKT VUT v Brně, a ve které získal druhé místo v bakalářské kategorii „Systems Modeling, Simulation, Control and Measurement“ a také zvláštní cenu diamantového sponzora, firmy Honeywell. Velmi oceňuji přístup studenta, jeho nasazení a množství práce při hardwarové i softwarové realizaci vyvíjeného zařízení.
Bakalářská práce je zaměřena na návrh a konstrukci zařízení pro neprofesionální měření parametrů ovzduší, jako je teplota, vlhkost, tlak, koncentrace prachových částic, oxidu uhličitého a intenzita osvětlení. Bezdrátová komunikace je řešena volitelně pomocí WiFi nebo LoRaWAN. K výběru jednotlivých senzorů a komponent student přistoupil systematicky a v práci vše podrobně zdokumentoval. Za poněkud subjektivní lze považovat cenové kritérium, kdy předem vyloučil kvalitnější senzory zejm. v oblasti měření skutečné hodnoty koncentrace oxidu uhličitého. Celkové zapojení je dobře navrženo včetně napájecí části, komunikačních rozhraní a desek plošných spojů. U firmwaru zařízení oceňuji využití ESP-IDF frameworku oproti v této kategorii zařízení běžnějšímu Arduino IDE. Kód pro komunikaci s jednotlivými senzory je sice jednoúčelový, úzce svázaný s hardwarem a často zbytečně využívá dynamické alokace, jeho kvalita je však i vzhledem k dostatečným prostředkům zvoleného mikrokontroléru slušná. Pro serverovou část použil student moderní open-source technologie, volba je přiměřená pro danou aplikaci. Poslední část zadání, zaměřená na výpočty statistik, filtrování chybných dat atd. už je v práci popsána poměrně minimalisticky, nicméně vzhledem k využití nástroje Grafana je tento přístup pochopitelný. V úvodu lze najít drobné technické nepřesnosti, zejm. v pasážích, které jsou z pohledu zaměření práce okrajové (např. popis LoRa modulace). Po formální stránce je práce na dobré úrovni, dobře se čte, obsahuje minimum překlepů, místy pravopisné chyby (zejm. čárky ve větách). Některé části textu jsou psané netechnickou formou v první osobě.
eVSKP id 141506