KŘIVÁNKOVÁ, K. Studium tepelných vlastností vybraných koloidních látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
Studentka se podílela jednak na zpracování experimentálních dat (tj. tranzientních závislostí změny teploty při ohřevu a chlazení potravinových doplňků) naměřených v minulosti. Stanovovala jejich tepelné parametry (t.j. tepelnou a teplotní vodivost a měrnou tepelnou kapacitu). Dále realizovala vlastní experimenty, tj. měření tepelných vlastností definovaných koloidních roztoků (olej/voda, voda/olej) a zpracovala i tyto experimentální výsledky. K řešení zadaných úkolů přistupovala systematicky, využívala pravidelných konzultací. S její prací jsem byl beze zbytku spokojen
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená bakalářská práce se zabývá stanovením různých termofyzikálních parametrů vybraných koloidních systémů (kečup, majonéza). Stanovované veličiny (teplotní a tepelná vodivost, tepelná kapacita) jsou vypočítány na základě měření teploty látek při dodávání tepla z externího zdroje. V úvodní teoretické části jsou přehledně zpracovány informace o teple, jeho přenosu a dále o možných způsobech měření teploty. Experimentální část bakalářské práce je zaměřena na měření teploty čistých modelových látek (voda, olej), dále třech modelových emulzí s různým poměrem voda:olej a dvou konkrétních koloidních systémů – kečup a majonéza. Celkem bylo tedy charakterizováno pět různých systémů. Získaná data jsou pečlivě zpracována do grafů a tabulek a všechny výsledky měření jsou důkladně diskutovány. O pečlivosti studentky také vypovídá minimum překlepů nebo pravopisných chyb. Z formálního hlediska mám pouze několik komentářů, které však nijak nesnižují kvalitu předloženého textu: - v práci se na několika místech objevuje špatné pořadí citací (návaznost zdroje 1 a 3 v kap. 2.1; pořadí 8, 9, 7 v kap. 2.3.1; na str. 15 pořadí 11, 12, 17, 13, 14; odkazy na literaturu 15, 16, 18 a 19 dokonce zcela chybí) - na str. 8 došlo při formátování textu k rozdělení jednotky u veličiny hustota teplotního toku na dva řádky - na str. 12 jsou chybně pojmenovány termistory NTC a PTC (správně je negastor a pozistor) - grafy by mohly být v lepším rozlišení, jako je např. obr. 11 na str. 28 Závěrem mohu konstatovat, že práce přinesla zajímavé výsledky nejen pro praxi v potravinářském průmyslu. Jak autorka správně navrhuje, bylo by jistě vhodné rozšířit soubor dat i o některé kosmetické přípravky. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „A“ – výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 65851