ANDRUŠKA, M. Měření vibrací a rázů pro analýzu kolizních srážek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student se ve své bakaláršké práci zabývá způsobem detekce kolizních srážek mikrosatelitů CubeSat s okolními částicemi vesmírného odpadu. Práce je na velmi dobré úrovni, o čemž svědčí množství použité literatury a podrobný popis problematiky měření vibrací. Také po formální stránce je práce kvalitně zpracována, má logické členění, řadu obrázků, schémat a dalších částí, které jasně popisují postup práce. Toto téma bylo časově náročné, k provedení velké části experimentálních měření bylo zapotřebí i speciálního vybavení, které ochotně poskytl Ing. Otáhal a jeho tým z ústavu mikroelektroniky. Časová náročnost se však negativně projevila na sestavení obvodového řešení pro zpracování signálu ze snímače, které bylo dokončeno pouze z části. Z práce je ovšem znatelné, že se student velmi dobře orientuje v dané problematice a proto hodnotím stupněm A/90 bodů.
Student Martin Andruška vypracoval bakalářskou práci na téma "Měření vibrací a rázů pro analýzu kolizních srážek". Poměrně značná část textu je věnována historii, úvodu do problematiky srážek nanosatelitů a vesmírného odpadu, a různým způsobům detekce těchto srážek. V další části se student věnuje problematice a výběru nejvhodnějšího detekčního zařízení, které je doplněno zhodnocením provedených měření. Poslední část se zabývá zpracováním naměřených dat z vybraného detekčního senzoru. Po formální stránce je práce velmi kvalitně zpracována a splňuje doporučený rozsah. Text poměrně dobře vysvětluje danou problematiku, kapitoly na sebe dobře navazují a přechod mezi nimi dává smysl. Kladně hodnotím i poměr mezi teoretickou a praktickou částí. Obrázky jsou čitelné s odpovídající kvalitou pro bakalářskou práci. V textu se však nachází několik neplatných odkazů (např. příručka [xilinx], snímok (x)) a drobných stylistických chyb. V části, která popisuje zapojení zesilovače pro zesílení výstupního signálu ze snímače chybí rovnice, které by popisovaly výpočet hodnot jednotlivých součástek. Z odborného hlediska musím vyzdvihnout především technické provedení měřící aparatury. Návrh simulací srážek pomocí piezoelektrického aktuátoru je dobře zvládnutý a následné testování vhodného snímače rovněž vypovídá o dobré orientaci v tématu. Předložená práce dosahuje velmi vysoké úrovně, avšak vzhledem k nedokončenému systému pro zpracování vyčtených dat ze senzoru hodnotím práci stupněm B (80 b) a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 119430