TURZA, Š. Návrh a realizace přípravku na principu předepnuté tuhosti pro dynamické zatěžování laboratorního modelu kolejiště [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudky

Posudek vedoucího

Kšica, Filip

Předkládaná práce se zabývá návrhem, výrobou a implementací přípravku pro dynamické zatěžování laboratorního modelu kolejiště, který na pracovišti vznikl v rámci probíhajících projektů. Práce tematicky navazuje na několik předchozích závěrečných prací a adresuje nedostatky dosažených řešení, především v reprezentaci dynamických projevů přejezdu kola a vlivů hmotnosti na vznik nadměrných vibrací při rozjezdu a brždění pohybujícího se vozíku. V úvodní části práce jsme seznámeni se základními principy laboratorních modelů kolejiště a přístupů k jejich dynamickému modelování, dále je vysvětlena podstata a výhody zmenšených podobnostních modelů. Student byl schopen zformulovat koncepční řešení a provést konstrukční návrh přípravku pro zatěžování založený na předepnuté tuhosti, které má za cíl eliminovat vliv nadměrné hmotnosti na setrvačné účinky a s tím spojený vznik vibrací při dynamickém pohybu. Kromě konstrukčního řešení je součástí i řídicí jednotka využívající platformu Arduino, s měničem pro napájení motoru, bohužel tato část je v práci popsána pouze velmi okrajově, ač tvoří klíčovou část pro navazující zprovoznění a testování vytvořeného zatěžovacího přípravku. V práci je zmíněno, že uživatelské rozhraní umožňuje nastavení rychlosti a zrychlení pomocí rotačního enkodéru, bohužel však není nikde zmíněno jak, zcela chybí jakýkoli uživatelský návod či popis vytvořeného programu. Vlastnímu experimentu, který měl sloužit k porovnání odezvy z piezokompozitních senzorů s odezvou dosaženou předchozími způsoby zatěžování (tj. pomocí pneumatických pístů a zatíženého vozíku), je v práci věnována pouze velmi krátká závěrečná kapitola, kde jsou výsledky popsány bohužel velmi stroze a většina uvedeného textu pouze komentuje odezvu u předchozích typů zatěžování, nikoli u nového řešení. Úspěšnost řešení tedy není na základě textu práce zcela jasná. S přístupem studenta a jeho samostatností jsem byl spokojen, s multidisciplinaritou tématu a řešením problémů byl schopen si poradit, a ač uvedené nedostatky snižují kvalitu a srozumitelnost práce, nepovažuji je za rozhodující v kontextu splnění cílů zadání a požadavků kladených na bakalářskou práci. Je psána logicky, ale z hlediska rozsahu jednotlivých kapitol mi přijde v nepoměru rešeršní část a část věnována vlastní práci. Z jazykového hlediska nemohu práci příliš hodnotit, jelikož je psána ve slovenštině, po grafické stránce je na průměrné úrovni. Dosažené řešení jednoznačně posunulo možnosti laboratorního přípravku a bude sloužit jako platforma pro jeho další vývoj. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením C – dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Lošák, Petr

Bakalářská práce se zabývá vytvořením nového přípravku, který umožní provádět simulace přejezdu vlaku v laboratorních podmínkách na podobnostním modelu. Práce je psaná slovensky. Ačkoliv to není můj rodný jazyk, myslím si, že i v každé slovenské větě by měl být podmět a přísudek, což zde v několika případech není. Rešeršní část práce je zpracována celkem dobře, ačkoliv místy je příliš stručná a k zachycení souvislosti je potřeba dohledat citované články. Praktická část práce se zabývá návrhem a realizací zatěžovacího přípravku. Pro řízení pohonu je vytvořen program pro Arduino, ale nikde v práci není popsáno, co ten program dělá, ani jakou má strukturu. Pouze se dozvídáme, že po nastavení parametrů je možný výběr ze dvou sekvencí. Není jednoznačné jasné jaké parametry se nastavují, ani jaké jsou jejich přípustné rozsahy, ani jak vypadají ty zmíněné dvě sekvence. Poslední část práce se věnuje měření a zpracování dat. Z mého pohledu je tato kapitola velice stručná. Měření a zpracování dat by si zasloužilo mnohem podrobnější popis. U některých grafu jsou zde nešťastně voleny popisky. Například Obr. 6.5: Graf rozbehu pri maximálnej rýchlosti a zrýchlení - Jak se něco může rozbíhat, když už to má maximální rychlost? Na Obr. 7.4 Je jsou prezentovány scalogramy při různém zatížení, u jednoho scalogramu je ukázán detail nějaké oblasti, ale nikde v práci není uvedeno, proč je zvětšena právně tato oblast, ani nikde v práci není zmíněna. Také není jasné, jaká veličina je ve scalogramech vykreslena, ani jakých hodnot nabývá. Je zřejmé, že student udělal velké množství práce a je škoda, že výše zmíněné nedostatky snižují její kvalitu.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis D
Práce s literaturou včetně citací C
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 157428