VLACHOVÁ, K. Studium kinetické stability hrubodisperzních suspenzí s magnetoreologickými vlastnostmi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Diplomová práce studentky Bc. Kristýny Vlachové pojednává o studiu kinetické stability hrubodisperzních suspenzí s magnetoreologickými vlastnostmi. Studentka se zhostila nelehkého úkolu zahrnujícího velké kvantum experimentální části velmi dobře. V průběhu zpracování diplomové práce projevila velkou míru samostatnosti. Přístup studentky k řešení experimentálních problémů a celkovému zpracování diplomové práce hodnotím taktéž velmi pozitivně. Mírné nedostatky lze najít v kvalitě zpracování experimentálních dat, ovšem skutečně se jedná jen o marginální nedostatky, které výrazněji nesnižují kvalitu předložené diplomové práce i s ohledem na to, že diplomová práce zahrnuje velkém kvantum experimentálních dat. Diplomovou práci Bc. Kristýny Vlachové hodnotím stupněm „A – výborně“ a doporučuji ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A |
Práci hodnotím jako velmi zdařilou. Bylo zkoumáno několik disperzních systémů a vhodnou formou testovány účinky různých aditiv na homogenitu/stupeň dispergace v systému. Jakožto potenciál práce bych zmínil následující: - jedním z používaných aditiv je Claytone 40 - jelikož je toto aditivum z mineralogického hlediska jedinečné, chybí přesnější fyzikálně-chemický popis (organický modifikátor, koncentrace modifikátoru, přirozená zbytková vlhkost, anorganický podíl/po spálení) - tyto údaje jsou pro každý organo-jíl jiné a mají následně různé vlivy na zpracovatelské i užitné vlastnosti plněného systému, - celou práci provází z reologického hlediska nesprávně zvolený termín "zdánlivá viskozita" - tento termín se používá v případech, kdy není možné experimentálně naměřit hodnoty smykového napětí (např. u měření s použitím vysokotlakového kapilárního reometru, kde se smykové napětí počítá z tlakového spádu a toto "zdánlivé smykové napětí" vede ke "zdánlivé viskozitě") - v případě použité geometrie "double gap" je měřeno smykové napětí přímo - není tudíž potřeba zavádět termín "zdánlivé smykové napětí" ani "zdánlivá viskozita". Zmíněné body potenciálu práce nesnižují její úroveň a jsou chápány pouze jako podklady pro diskuzi při obhajobě. Zejména využití obsáhlé rešerše (78 referencí) pro prováděnou experimentální činnost hodnotím jako výjimečně zdařilé.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 123910