KOVÁČ, L. Stanovení těžkých kovů v půdách a sedimentech v oblasti Revúce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Doležalová Weissmannová, Helena

Diplomová práce se zabývá zhodnocením stavu prostředí v regionu Revúca na Slovensku, kde se nachází magnezitový závod. Teoretická část se zaměřuje na charakterizaci oblasti Revúca. Součástí je charakteristika, půd, sedimentů, rizikových kovů a metody stanovení kovů v environmnetálních matricích. V experimentální části je velmi důkladně popsán odběr vzorků půd a sedimentů, jejich zpracování pro následnou analýzu. V této části je velmi podrobně uvedena metodika měření pomocí ETA-AAS, F-AAS, AMA 254. K posouzení znečištění oblasti bylo proveden odběr v různých časových intervalech. Práce je v rozsahu 74 stran, a celkem je použito 55 literárních odkazů různého charakteru. Diplomant velmi svědomitě a cílevědomě pracoval v laboratoři a získal velké množství výsledků, které hodnotí v obsáhlé diskuzi výsledků. Pro hodnocení zátěže půd a sedimentů v oblasti Revúca získaná data srovnává s příslušnými limitními hodnotami pro SK, a srovnává zjištěné koncentrace prvků s jejich přirozeným výskytem a zjišťuje faktor kontaminace pro dané prvky (Cu, Pb, Zn, Ni, Cd, Hg, V, Mn) a identifikuje stupeň znečištění a zařazuje danou lokalitu do dané třídy znečištění. Bc Lukáš Kováč zcela prokázal samostatnost při řešení problematiky, osvojil si instrumentální techniky atomové absorpce, přípravu vzorků k analýze. Diplomová práce splňuje veškeré požadavky pro tento typ prací, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením výborně.

Posudek oponenta

Vávrová, Milada

Předložená diplomová práce představuje hodnotící studii zaměřenou na stanovení těžkých kovů v půdách a v sedimentech z oblasti Revúce. Práce je sepsaná na celkem 74 stranách testu, obsahuje 11 příloh a autor při jejím sepisování čerpal z celkem 55 literárních pramenů, vesměs správně citovaných. Celý text je napsán téměř bez překlepů, je čtivý, což lze vysoce ocenit, protože se jedná o text ve slovenštině. Teoretická část je doložena několika obrázky, zejména mapami, pomocí kterých si lze udělat přehled nejen o odběrových místech, ale zejména o půdě převládající v určitých částech Slovenska. Dále jsou v této části charakterizovány jednotlivé kovy, které potom byly zjišťovány v rámci prováděného experimentu. Závěr rešerše je věnován metodám stanovení těchto analytů. Také experimentální část diplomové práce je nejen doložena obrázky, ale také grafy a tabulkami, do kterých jsou zpracována zjištěná experimentální data. Odběrová místa byla lokalizována pomocí GPS. Kalibrační grafy pro jednotlivé analyty a jednotlivé metody svědčí o tom, že při práci byla dodržována správná laboratorní praxe. Výsledky byly vesměs zpracovány graficky, a to nejen obsah stanovených prvků, ale také % sušiny a hodnota pH. Sledovány bylo celkem osm prvků. Posouzení kontaminace v dané oblasti bylo posuzováno na základě výpočtu faktoru kontaminace. K práci mám několik připomínek, které by bylo vhodné vyjasnit v rámci obhajoby: 1.Při druhém odběru (tabulka 4, str. 32) uvádíte, že byl vytrvalý déšť. Není obvyklé, že se provádějí odběry, pokud není standardní počasí. Byl skutečně za těchto podmínek prováděn odběr? 2.Jste přesvědčen o tom, že delší dobu trvající sušení na vzduchu při laboratorní teplotě v místnosti, kde se potom provádí měření, neovlivní prostřednictvím sekundární kontaminace Vaše výsledky? Nebo bylo sušení prováděno v jiné místnosti? 3.Doba, kterou jste použili na stanovení sušiny, představuje 3 hodiny. Měli jste dopředu zjištěno, že bylo opravdu sušeno do konstantní hmotnosti? 4.Počet desetinných míst se obvykle udává na 4 platná čísla. Kromě toho musí počet platných čísel korespondovat s mezí detekce použité metody. Z kolika paralelních měření jste prováděl výpočet LOD a LOQ? Myslíte si, že má smyl počítat ze tří hodnot medián? Práce představuje velmi pěkně zpracovanou vědeckou studii a na základě toho ji hodnotím stupněm „A“.

eVSKP id 33161