VLADÍK, J. Elektromagnetický systém zpětného rázu pro simulované zbraně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Zadání práce pana Vladíka bylo vytvořeno ve spolupráci se společností SAAB, a jeho cílem bylo realizovat studii proveditelnosti pro elektromechanický systém simulace zpětného rázu u výcvikových systémů výše zmíněného výrobce. Student se práci věnoval nadstandardně, počínal si proaktivně, samostatně a na pravidelné konzultace přicházel vždy příkladně připraven. Kladně hodnotím i to, že student při řešení dílčích problémů neváhal oslovit jak interní, tak i externí oborníky. Celkově se dá studentova aktivita zhodnotit jako příkladná. Po formální stránce je práce sice spíše obsáhlá (64 stran od úvodu po závěr), je však velmi čtivá a nedá se ani říci, že by některé části textu sloužili pouze jako výplň. Jednotlivé kapitoly jsou logicky strukturovány a jak práce s literaturou, tak jazyková úroveň dokumentu jsou až na drobné překlepy na velmi vysoké úrovni. Výsledky studentského řešení lze rozdělit na 4 části. Analýza zpětného rázu palných zbraní, včetně energetické bilance výstřelu, návrh technických řešení, jejich následné analytické a experimentální vyhodnocení a v neposlední řadě návrh vhodného zdroje elektrické energie. Tyto výsledky budou využity společností SAAB při rozšiřování portfolia o nové produkty. Vzhledem ke kvalitě studentova přístupu a předložených výsledků navrhuji práci k obhajobě s hodnocením 92 b, A.
Pan Vladík ve své bakalářské práci analyzuje proveditelnost a možnosti použití vybraných komponent při realizaci elektromagnetického systému zpětného rázu pro simulované zbraně. Ačkoli je práce sepsána čtivou formou, je poměrně rozsáhlá. Obsahuje celkem 9 kapitol. První 3 kapitoly jsou spíše teoreticky zaměřené. Definují různé typy zbraní, zpětný ráz a způsoby jeho kompenzace. Následuje popis simulované zbraně, na kterou bude dále zaměřena pozornost. Je zde i provedena rozvaha nad energetickou bilancí ilustrovaná obr. 11. V neposlední řadě je provedena rešerše různých principů simulace zpětného rázu. Ve čtvrté kapitole Návrh řešení je popsáno současné (pneumatické) řešení a jeho nedostatky, následované popisem 4 typů uvažovaných elektromagnetických pohonů. Zde mi trochu chybí alespoň nějaké blokové schéma celé koncepce, tzn. jaké komponenty bude výsledný systém obsahovat. V 5. kapitole je pak popsán přípravek pro měření zpětného rázu a jeho parametry. Z těchto parametrů jsou pak vypočteny teoretické (předpokládané) hodnoty působících sil, energie, resp. výkonu. Zde se student dopouští zjednodušení předpokladem, že všechny veličiny uvažuje jako konstantní, neboť zřejmě neměl k dispozici podrobnější data. Výsledky tak nebudou odpovídat realitě, což dokládá i následné srovnání s reálním měřením. Zde by bylo vhodné provést i další (opakované) měření, za účelem zhodnocení skutečné energetické bilance. Např. vypočtený potřebný výkon je totiž cca 6,5x větší, než jaký byl změřen. Je tak otázkou, jestli následující úvahy a analýzy řešení opravdu vyžadují takový výkon. V kapitole 6 jsou pak analyzovány jednotlivé navrhované typy pohonů z pohledu jejich efektivity pro danou úlohu. Za poměrně zajímavé a nápadité považuji experimenty provedené se solenoidem. Na základě zhodnocení vybral student jako efektivní variantu lineární motor, jehož princip, vlastnosti a příslušenství popisuje v kap.7. Kapitola 8 pak popisuje výsledky měření s vybraným tabulárním lineárním motorem, kde sice konkrétní typ zřejmě nesplňuje požadavky, ale nejvíce se jim blíží. Následuje úvaha nad použitím tzv. vysokonapěťového motoru, který by měl mít lepší poměr velikosti (hmotnosti) a výkonu a měl by být tudíž vhodnější. Nicméně chybí zde uvedení nějakého konkrétního příkladu takového motoru s uvedením parametrů a také úvaha nad tím, jak by byl takový motor napájen, neboť vyžaduje napájení 1x230 V nebo 3x400 V (zastarale označeno na str. 57 jako 3x380 V). V poslední – 9. kapitole je na základě rešerše vhodných napájecích zdrojů proveden návrh zdroje podložený výpočty. Provedená analýza tak, dle mého názoru, plně koresponduje s požadavky definovanými v zadání práce. Po formální stránce je práce na poměrně dobré úrovni, avšak doporučil bych se zamyslet nad logičtější strukturou. Drobné formální připomínky mám pak ještě ke kvalitě některých obrázků (např. 6, 27, apod.), popisky veličin pod vztahy nejsou často kurzívou, ve vztazích chybí často dosazení hodnot před samotným výsledkem. V práci se rovněž vyskytuje hned několik překlepů a gramatických chyb. Práce s literaturou je na dobré úrovni, jen chybí odkaz na zdroj [2]. Celkově tak, dle mého názoru, práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta, tudíž ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 88 b/B.
eVSKP id 151779