HUJŇÁK, J. Monitorování a řízení bioreaktoru pro optimální získávání tepla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Jan Hujňák měl ve své práci řešit úkol monitorování a řízení bioreaktoru pro optimální získávání tepla. Cílem bylo rozšířit již realizované prototypy reaktorů o další kroky, zlepšit systém získávání tepla, snížit tepelné ztráty a vytvořit další variantu řídícího systému vlastní prací studenta. Úkol řešil student přiměřeně aktivně během celého semestru, pouze s menšími vynecháními. Téma sleduje zadanou osnovu práce, ovšem kapitola o řídícím systému Amini je velmi stručná a zasloužila by větší pozornost. Částečně je doplněna až v praktické části, kde student popisuje své pokusy s řídícím systémem. Během řešení bylo patrné, že student vyžaduje větší dopomoc a jeho nejistota bránila větší kreativitě v řešení úkolu. Zadané úkoly však dokázal nakonec vyřešit, i když často s dopomocí. Po absolvování školení ve firmě Amit byl schopen naprogramovat vlastní měřicí algoritmus pro snímání teploty. Bohužel algoritmus pro měření tepla se mu zprovoznit nepodařilo. Kladně mohu hodnotit jeho iniciativu při zprovozňování samotné technologie teplé vody, pomoc při svařování trubek a fyzického zakládání bioreaktoru, což jsou práce víceméně manuálního charakteru, ale vyžadovaly značné množství času a úsilí. V práci dobře provedl zdokumentování probíhajících činností. Za pozitivní lze hodnotit posun ve snižování ztrát reaktoru izolací dna. Za dostatečné považuji i zpracovaná data z měření a jejich srovnání s daty z minulého roku, přestože nebyl doplněn výpočet tepla. To by však bylo zatíženo značnou chybou, protože z časových důvodů se nepodařilo dokončit chladicí okruh bojleru a ochlazování tak probíhalo jen v okruhu voda/vzduch. I tak je ale patrný vliv čerpání tepla na celkovou teplotu uvnitř reaktoru. Zde lze očekávat, že bez aktivního řízení nebude možné reaktory efektivně provozovat. Přes uvedené nedostatky student a doporučuji práci k obhajobě u státní zkoušky.
Bakalářská práce studenta Jana Hujňáka pojednává o způsobech využití tepla z rozkladných procesů biomasy. V první části se věnuje obecnému popisu kompostování, anaerobní fermentaci a řízení těchto procesů. Literární rešerše je dostatečná a předkládané informace řádně citovány. V praktické části je názorně graficky zdokumentován postup stavby kompostovacího bioreaktoru s izolací, včetně zapojení otopné soustavy a výsledků naprogramovaných funkcí v řídícím systému AMiNi2DS. Chybí však výkresy, ze kterých by byly jasně patrné rozměry reaktoru, způsob rozložení tepelného výměníku a přesné umístění čidel měřících teplotu. K práci mám následující komentáře: Princip získávání tepla z kompostu pomocí metody J. Paina (Kap. 3.1.5) není uveden v souladu s prací: Pain, I. & Pain, J. (1972), The methods of Jean Pain: Another kind of garden. Citace [14] neodkazuje na původní text J. Paina. V kapitole 5.6 (Řízení systému) není uvedeno, na jakou práci autor navazuje, tj. co je již v řídícím systému implementováno. Chybí také jakákoli ukázka kódu nebo vývojového diagramu řídícího programu. Základní výpočet tepelných ztrát pro stěnu bioreaktoru o kruhovém půdorysu vychází ze vztahu pro přestup tepla ve složené válcové stěně, nikoli z přestupu tepla rovinnou plochou, jak je uvedeno v Kap. 5.8. Nelze obecně tvrdit, že vrstva poklesu teploty bioreaktoru je dána tloušťkou (Obr. 5-18), jelikož vývoj teplot v reaktoru je dynamickým jevem (ne vždy je jádro reaktoru nejteplejší), nicméně v závěru kapitoly autor na tyto nepřesnosti upozorňuje a správně vyhodnocuje, že výpočet je pouze orientační. Z formálních nedostatků pak nutno zmínit: Chybné odkazování na obrázky v textu: Místo „Obr. 5-10“ má být „Obr. 5-15“ (Str. 40); Místo „Obr. 5-11“ má být „Obr. 5-16“ (Str. 41). Jednotky ve vztahu (5.1) nejsou jednoznačně přiřazeny k symbolům fyzikálních veličin. Velkým přínosem práce je skutečná realizace bioreaktoru, včetně jeho zapojení do otopné soustavy a zprovoznění celého systému. Originální je provedení izolace bioreaktoru od země a porovnání s předchozí generací reaktorů bez této úpravy. Po grafické, stylistické i gramatické stránce je práce na dobré úrovni. Celkově autor dobře zvládl multioborový charakter bioreaktorů, v dostatečné míře se věnoval procesům získávání, přenosu tepla, stejně tak jejich monitorování a řízení, čímž naplnil všechny cíle bakalářské práce. Celkově práci doporučuji k obhajobě s hodnocením dobře / C.
eVSKP id 110821