SCHMID, V. Městská knihovna v Přerově [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2012.
Autor si zvolil lokalitu na základě poměrně rozsáhlých typologických i urbanistických analýz, na kterých se podílel spolu s ostatními studenty. V urbanistickém řešení celkem jednozndačně pojmenoval a vymezil jednotlivé části a funkce řešeného území, ale bohužel se mu nepodařilo přesvědčivěji prezentovat jejich řešení. Vlastní objekt knihovny je poměrně jednoznačně objemově i provozně členěn, celý koncept ale zůstává poněkud příliš v rovině schematu a zkratky, což se projevuje jak v provozním, tak konstrukčním i formálním řešení stavby. Potenciál vertikály knihovní věže, volně plynoucích prostor v soklu i terasy mezi vyššími hmotami zůstává z větší části nevyužit. Přes zmíněné nedostatky a formálnost fasád prokazují dle mého zákresy do fotografií, že celkový koncept a objemové řešení má své kvality. Problémem autora byla zjevně přílišná váhavost při práci na projektu, která mu neponechala dostatek času na přesvědčivější prezentaci jednotlivých části, což se bohužel projevilo na všech úrovních (grafická nečitelnost propojení půdorysů a fasád, nevyužité prostory v dispozici parteru i pater knihovny, fasády bez zjevného členění, nedotažená situace, příliš mechanicky převzaté konstrukční řešení detailu fasády apod.). Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C/75.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | C | 75 | běžný přístup k řešení zadání, poněkud podcenění časového faktoru |
Urbanistický návrh si vzal za úkol kromě umístění vlastního objektu knihovny i dotvoření městské zástavby v nejbližším okolí objektu. V návrhu je vidět snaha dát celému prostoru jasnou logiku. Architektonický návrh knihovny je postaven na jednoduchém členění objektu do tří funkčních částí, které se propisují do výsledného vzhledu. Celkový dojem však není příliš přesvědčivý. Přesto je v návrhu vidět potenciál autora uplatnit se v profesi architekta.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Návrh si vzal za úkol kromě umístění vlastního objektu knihovny i dotvoření městské zástavby v nejbližším okolí objektu. Díky tomuto rozhodnutí s možností tvarovat okolí a dát území jasnou logiku působí umístění vlastního objektu knihovny naprosto nepřesvědčivě. Hlavní pěší tranzit přes Tyršův most je v prostoru ulice Mostní nelogicky zatarasen parkovištěm. Přitom v přehledu širších vztahů je toto propojení zvláště zvýrazněno. Problematické je také řešení prostoru „Na Marku“, které je v návrhu spíše opomenuto. D / 60 | |
| Architektonické řešení | D | Koncepce objektu knihovny je postaven na jednoduchém členění objektu do tří funkčních částí, které se propisují do vzhledu objetu, využití tohoto konceptu je však nedotažené. Vyšší část objektu vytváří nepřesvědčivou dominantu nábřeží bez jasné a přehledné vazby na okolní zástavbu, tuto nerozhodnost podtrhuje jak oddělená část parteru, tak nižší část objektu. Nevěrohodnost celého konceptu zvýrazňuje i vlastní členění fasád (stíněné / nestíněné plochy), které je čistě formální a jen omezeně zohledňují vnitřní provozy. D / 69 | |
| Provozní řešení | D | Nepřesvědčivé zvládnutí konceptu se propisuje i do dispozičního řešení celého objektu. Centrální prostor parteru objektu je pasáž, která by dle autora měla být dominantním prostorem objektu je i přes svůj potenciál naprosto nelogicky nevyužita. Díky tomu je, vzhledem k malé šířce vícepatrových částí objektu, diskutabilní i potřeba „světlíků“ zabírajících značnou část dispozice. D / 69 | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Konstrukční řešení je bez výhrad. B / 84 | |
| Formální úroveň | B | Graficky je zpracování na dobré úrovni. B / 84 |
eVSKP id 51511