PIROHANIČ, L. Technologie DOCSIS v přístupových sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student, Lukáš Pirohanič, pracoval na své práci průběžně po celou dobu řešení bakalářské práce. Student si zvolil vhodný koaxiální kabel, slučovač a rozbočovač. Na základě zakoupených komponent vytvořil základní zapojení DOCSIS systému a provedl sadu měření na otestování systému DOCSIS 3.0. Praktická část diskutuje dosažené výsledky. Student prokázal, že danou problematiku pochopil. Navržená laboratorní úloha by měla studentům poskytnout dostatečný teoretický základ pro realizaci základního datového přenosu mezi CMTS a modemem. Formální zpracování práce vykazuje nedostatky v typografických chybách a nevysvětlených zkratkách. I přes výše uvedené nedostatky student splnil zadání v plném rozsahu a práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A, 90 bodů.
Text bakalářská práce zahrnuje teoretický úvod, v kapitolách 1. až 3., praktickou část a zadání laboratorní úlohy. Nejslabší je právě teoretický úvod, který je psán velmi neodborně, často nesrozumitelně, se svéráznou terminologií. Například: str. 13. ".., aby nedocházelo k přenosu chyb", "Při použití větší úrovně modulace je důležité .."- větší úroveň modulace?, str. 14. "Demodulátor vezme ... a přemění ho na jednoduchý signál" - jednoduchý signál? a tak podobně. V obr. 1.2. schází některé šipky, vyskytují se chyby skloňování, překlepy, popis obrázků často neodpovídá, např. Obr. 2.2: Využití OFDM modulace. Text dále obsahuje popis jednotlivých verzí systému DOCSIS. Zde by bylo vhodné srovnat parametry jednotlivých verzí v přehledných tabulkách. Nejslabší je 3. kapitola, kde student nejprve chybně klíčovací metody označuje za modulace, paradoxně v následující části s pojmem klíčování, který nebyl uveden, pracuje, např." ... používá amplitudové klíčování". Student si zde vymýšlí i vlastní názvosloví pro klíčovací metody. Celá kapitola 3 je na dvou stranách a její přínos je zcela minimální. Následuje 4. kapitola – praktická část. Zde najdeme také některé nesrovnalosti, např. na str. 24. "Vnitřní vodič – jádro které se skládá z mědi a většinou je jádro duté.". V této kapitole jsou dále popsány jednotlivé prvky sítě, konfigurace miniCMTS a lze ji označit jako celkem zdařilou. Kapitola 4.3 je věnována testování CMTS s využitím testerů EXFO FTB-1. Na str. 40. student uvádí: "Ztráta 47 % u vzestupného směru je způsobena využitím technologie slučování kanálů, která snižuje SNR a tím snižuje kvalitu linky", v sestupném směru k tak razantnímu snížení rychlosti nedochází a navíc při měření pomocí EtherSAM je ztráta pouze 12,5%, což popírá výše uvedené tvrzení o snížení kvality linky. Zavádějící je údaj "Ztrátovost" v tabulkách 4.3 a 4.4, protože na testeru nastavená testovaná propustnost by neměla být vyšší, než umožňuje přenášet testovaný systém tj. 400/80 Mbit/s, podobně hodnoty jitteru a obr. 4.24, korespondující zahlcenému systému UDP pakety. Na str. 42. student správně zmiňuje problematiku měření dle RFC 6349, kdy nevhodnou automatickou volbou velikosti TCP okna při inicializaci testu dochází k falešně negativním výsledkům měření. V tabulce 4.8 pak student porovnává měření jednotlivými metodami, není však zřejmé, proč nebyl pomocí metody TCP Throughput změřen i vzestupný směr, což by osvětlilo výše uvedenou limitaci 47%. Následuje testování dosažitelné přenosové rychlosti pro různé klíčovací metody. V 5. kapitole je zadání laboratorní úlohy. Zde bych opět uvedl, že namísto rozsáhlého textu teoretického úvodu by pro studenty byla vhodnější tabulka parametrů. Vytvořená úloha dozajista umožní studentům se blíže seznámit se systémem DOCSIS a hodnotím ji kladně. Přes uvedené připomínky se domnívám, že student zadání splnil, realizoval zajímavou a přínosnou bakalářskou práci, měl však více času věnovat odevzdané textové části.
eVSKP id 110264