ŠIMBERSKÝ, M. Simulace proudění vzduchu a stanovení trvalé tlakové ztráty pro normalizovanou clonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem diplomové práce bylo provedení simulací proudění vzduchu v okolí normalizované clony v programu ANSYS/FLUENT a posouzení vlivu velikosti a typu sítě a výběr vhodného modelu pro simulování turbulentního proudění. Na základě provedených simulací měl diplomant provést zhodnocení vlivu rychlosti proudícího vzduchu, velikosti a tvaru elementů sítě, vlivu uklidňujícího potrubí před a za clonou na velikost trvalé tlakové ztráty. Výstupy ze simulací diplomant ještě ověřil praktickým měřením. Diplomová práce navazovala na předchozí semestrální práce. Student na projektu pracoval svědomitě a prokazoval v průběhu celého období velké pracovní úsilí. Pracoval samostatně a systematicky. Pravidelně se dostavoval ke konzultacím a předkládal průběžné výsledky práce. Komunikace probíhala velmi konstruktivně, diplomant byl vždy aktivní a připravený. Diplomant při řešení zadání prokázal schopnost nastudovat potřebnou dokumentaci a dokázal analyzovat zadané úkoly. Část své diplomové práce prezentoval na studentské soutěži EEICT 2014. Při zpracování diplomové práce se student nesetkal se žádnými významnějšími problémy. Doporučuji práci k obhajobě.
Student měl za úkol nastudovat problematiku měření průtoku průřezovými měřidly, nastudovat a navrhnout vhodný model pro simulace proudění a vyhodnotit tento model včetně porovnání s reálným měřením. Předložená práce je členěna do šesti kapitol. Z tohoto počtu lze považovat první čtyři kapitoly za kapitoly teoretické a poslední dvě kapitoly za praktickou část diplomové práce. Kapitoly jsou vhodně členěny a zjevně postupují v logickém směru od věcí obecných k věcem konkrétním. V první kapitole je čtenář krátce seznámen se základními pojmy a definicemi, ve druhé kapitole je pak proveden průřez mezi dostupnými snímači průtoku se škrtícími orgány. Třetí část se věnuje různým způsobům modelování turbulentního proudění. Tuto část pak rozvíjí čtvrtá kapitola, ve které se již konkrétně probírají parametry simulačního prostředí ANSYS-FLUENT. V páté, již praktické kapitole student popisuje vlastní provedené simulace a v poslední šesté kapitole se zabývá provedenými praktickými měřeními, jejich zpracováním a vyhodnocením. Předložená práce je celkově zpracována velmi dobře a to jak odborně tak formálně s pečlivým dodržením typografických zásad, práce je bez překlepů a převzatý text je řádně citován. Kapitoly jsou řazeny v logickém sledu a mají mezi sebou návaznost. V práci jsou uvedeny informace v dostatečné míře potřebné jak pro teoretické pochopení problému, jsou obsaženy nezbytné informace o vytvořeném modelu i informace nutné z hlediska opakovatelnosti experimentální části. Základní model pro simulace je v pořádku, bohužel, modely s jinou geometrií (koleno, rozšíření, zúžení) jsem v příloze diplomové práce nenalezl. K síťování bych chtěl podotknout, že by stálo za to (ač nejde o laminární proudění) vyzkoušet či porovnat simulaci také pro vytvořenou mezní vrstvu (vrstvy buněk při stěnách, kde převládají viskózní jevy). Určité výhrady mám k simulaci různých elementů použitých v potrubí; simulace je provedena pro stěží dosažitelnou rychlost 300 m/s. Autor uvádí, že jde o nejhorší případ; otázkou ale zůstává, zda jsou rovnice použité pro výpočet tohoto modelu při takovýchto rychlostech ještě použitelné. To přivádí čtenáře na myšlenku, pro jaké rozsahy vstupních podmínek poskytují modely dostatečnou přesnost a z jakého důvodu byl zvolen pouze model k-epsilon. Opačně, pokud lze v prostředí ANSYS-FLUENT volit různé metody výpočtu tak se přímo nabízí provést simulaci pomocí více metod a rozhodnout, která se bude více podobat skutečnosti; to také zjevně nebylo provedeno (na druhou stranu to ale nebylo zadáním vyžadováno). U porovnání s experimentálně získanými daty chybí nejistoty provedených měření a zvláště v případě měření na měřící trati mi chybí diskuze vlivu teploty popř. citlivostní analýza tohoto problému. Téma práce hodnotím jako středně náročné. Zadání bylo dle mého názoru splněno ve všech bodech. Práce je celkově na velmi dobré formální i odborné úrovni, student tedy prokázal inženýrské schopnosti řešení problému a práci proto doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 73318