LANŽHOTSKÁ, A. Uhlíkaté sorbenty biologicky aktivních látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Studentka se samostatně orientovala zejména v přípravné fázi práce a v základních laboratorních operacích. Realizaci praktické části bakalářské práce komplikovala relativně malá samostatnost a omezené praktické dovednosti studentky, kvůli kterým bylo nezbytené řadu experimentů opakovat, což dále vedlo ke zdržení a časovým problémům. Nicméně i přesto si nakonec studentka osvojila základy UV-VIS spekroskopie a kolorimetrie a dokázala samostaně provést základní sorpční experimenty, které jednoznačně dokazují velký potenciál lignitu při detoxifikačních procesech.
Aneta Musilová předložila bakalářskou práci, která se dle zadání měla soustředit na otestování použitelnosti lignitu coby modelového levného uhlíkatého sorbentu při sorpci biologicky aktivních látek. Téma práce je bezesporu aktuální a nabízelo svému řešiteli ohromný potenciál zajímavé teoretické i experimentální práce, ať už co do svého multidisciplinárního zaměření (kombinace materiálové a fyzikální chemie a biologie), tak i z hlediska svého jednoznačného aplikačního přesahu především do oblasti biotechnologií. Nicméně je třeba konstatovat, že tento potenciál nebyl předloženou prací ani zdaleka využit. Hlavním pozitivem práce je její stručnost – rozsah textové části (bez referencí a úvodních formalit) je 21 stran textu, přičemž některé oddělené kapitoly (Úvod, Cíle práce, Závěr) by dohromady nenaplnily ani jednu celou stránku. Tím ovšem výčet kladů práce bohužel končí. O pečlivosti a jazykových schopnostech autorky svědčí to, že už do celkem sedmivětého abstraktu se jí podařilo vměstnat šest gramatických chyb, přičemž některé čtenáře opravdu dráždí (např. výraz „inhybitory“). Také studentkou formulované cíle práce jsou poněkud nesrozumitelné (viz str. 8: „ Cílem druhé části je ověření použití lignitu jako sorbentu za cílem získat náhradu aktivního uhlí“). V Teoretické části práce je čtenář pravidelně zklamáván tím, že náplň kapitol naprosto nekoresponduje s jejich názvem (viz např. v kap. 3.1.6 „Chování lignitu ve vodném prostředí“ nepadne pojem lignit ani jakákoliv souvislost s jeho chováním ani jedenkrát). Také práce studentky s literárními zdroji je poměrně tristní – citováno je celkem 19 referencí, což samo o sobě nepředstavuje nijak tragické číslo, ovšem s ohledem na to, že některé zdroje jsou v referencích uvedeny vícekrát (např. ref. [3] a [12]), reference jsou často zpracovány typograficky chybně (viz tytéž reference) a v klíčových pasážích textu se studentka odkazuje na spíše popularizační webové texty (viz reference [4, 5, 7, 9]) než na původní práce, nepovažuji úroveň rešeršní činnosti studentky za odpovídající úrovni vysokoškolské absolventské práce. Mimoto se v textu vyskytuje řada jednoznačně chybných citací – například téměř dvoustránková část práce, zaměřená na teoretický úvod k technice UV-VIS (kap. 3.4.1), se na konci každého odstavce odkazuje na knihu zaměřenou na produkci biopaliv, zatímco pravděpodobně správný zdroj informací (encyklopedie spektroskopie, uvedená jako reference [16]) není v práci citován vůbec. Také experimentální část práce čtenářův dojem příliš nezlepší. Realizované experimenty by se co do čistého investovaného času daly hravě zvládnout v rámci jednoho standardního laboratorního cvičení. Mimoto při popisu experimentů a diskusi výsledků v textu opět vyskytuje celá řada formálních i věcných chyb. Např. Folin-Ciocalteuovo činidlo je správně pojmenováno pouze v jednom z celkem pěti pokusů, načež se čtenář přímo v nadpisu kapitoly dozví, že bylo toto činidlo, určené pro stanovení celkového obsahu polyfenolů, využito za účelem stanovení sacharidů. Také výsledek prezentovaný tabulkou č. 4, tj. „Procento nenasorbované látky“ (míněno glukósy) ve výši 106,405 % bych si dovolil poněkud problematizovat (viz otázka č. 1). Snad jen s vyvozenými závěry práce není možné příliš polemizovat, protože jediný konkrétní závěr práce, který se mi podařilo najít, je konstatování, že „Podle předběžných výsledků této práce může být lignit využit jako levná alternativa k aktivnímu uhlí při detoxifikaci kultivačních médií.“, což bylo ovšem z obecných vlastností navrženého materiálu vysoce pravděpodobné již před započetím řešení této bakalářské práce. Přes všechny výše uvedené nedostatky práce si dovolím konstatovat, že studentka realizovala některé originální experimenty a prokázala minimálně snahu vytvořit autorský textový výstup, a to včetně prostudování a zapracování informací z relevantních literárních zdrojů. Proto práci navzdory kritickému znění posudku doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Dostatečně (E)“
eVSKP id 88170