MASLOWSKI, J. Implementace Asset Administration Shell [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Zadáním diplovoé práce pana Maslowského bylo vytvořit Asset Administration Shell pro PLC Siemens. Student navazoval na své vypracování bakalářské práce, což bylo velice výhodné z hlediska komplexnosti zadání diplomové práce. Rozsah práce, stuktura a práce s literaturou jsou na úrovni odpovídající požadavkům pro diplomové práce na ÚAMTu. Studnet pravidelně konzultoval své dílčí cíle a výsledky a také se účastnil studentské konference EEICT, kde prezentoval svůj článek. Textová část je na výborné úrovni a obsahuje minimální množství překlepů nebo chyb. Praktické vypracování je funkční a otestované na několika desítkách simulačních PLC a byly tak ověřeny navrhnuté algoritmy a přístupy pana Maslowksého. Z pohledu vedoucího bylo vypracování diplomové práce ideální, student na prácí pracoval průběžně a prezentoval výsledky a testy v pravidelných intervalech, přicházel průběžně s vlastními tipy na vylepšení, které následně implemetoval. Dostatečně v předstihu celý systém otestoval a následně byl schopen vyhodnotit data z výsledků testování. Předložená práce svědčí o magisterských schopnostech studenta a práci hodnotím 93 bodů A.
Student Jakub Maslowski se ve své diplomové práci zabývá aktuální a rychle se rozvíjející tématikou, která se zaměřuje na implementaci administrativní obálky prvků výrobní linky (AAS) v oblasti označované jako průmysl 4.0. Ve své práci navrhl a implementoval AAS do PLC, vytvořil softwarovou strukturu, komunikační rozhraní a nad rámec zadání navrhl uživatelské rozhraní umožňující sledovat data související s AAS. V prvních dvou kapitolách uvádí čtenáře do řešené problematiky a ve třetí kapitole je objasněn pojem AAS dle zadání. Student rozšířil funkcionalitu AAS v PLC o možnosti bufferu operací – fronty, navrhl software sloužící jako AAS „service requester. Dále v práci definoval informační a datový model komunikačního rozhraní, realizoval software a testoval navržené řešení. Výsledky přehledně popsal v kapitole 8, kde také diskutoval jejich potenciální využití. Zadání práce bylo zcela splněno. Prezentační úroveň práce je velmi dobrá. Student přehledně popisuje řešenou problematiku s využitím odborné terminologie. Rozsah technické zprávy odpovídá požadavkům kladeným na diplomové práce na UAMT FEKT VUT v Brně. Z hlediska formální stránky mám jen drobné připomínky. Práce obsahuje minimum překlepů či gramatických chyb. Je třeba si uvědomit, že abstrakt stojí sám o sobě a pokud jsou v něm použity zkratky, musí být vysvětleny. Na straně 64 je zvláštně umístněn obr 8.2. Student ve své práci použil 26 literárních zdrojů, což považuji kvůli charakteru práce za dostačující. Je však škoda, že autor svůj postup neporovnává s článkem „Asset Administration Shell for PLC Representation Based on IEC 61131-3 z roku 2020. Bylo by také vhodné citovat a v textu se zmínit o nové normě IEC 63278-1:2023 ED1 (2023). Asset Administration Shell for industrial applications - Part 1: Asset Administration Shell structure. V práci je popsán AASX Package Explorer, toto prostředí bylo na GitHubu nahrazeno Eclipse AASX Package Explorer. Odbornou úroveň studenta v dané problematice hodnotím jako vysokou s drobnými připomínkami, které souvisí s rychlým vývojem AAS. Dle dokumentu Details of the Asset Administration Shell Part 1 z 30.5.2022 se u AAS nerozlišuje hlavička a tělo tak, jak ukazuje obr 3.2. Rovněž je dle tohoto dokumentu bráno AAS jako digitální dvojče prvku výrobní linky. Také nelze souhlasit s tvrzením, že snahy o standardizaci AAS zůstávají v nedohlednu. Viz zmíněná norma IEC 63278-1. Studentovi bych doporučil zdržet se vyjádření, kdy na straně 62 tvrdí, že „aplikovat AAS do výroby ještě nikdo nikdy nepokoušel, a tedy ani není z čeho vycházet, pokud jde o standardy.“ I školitel diplomanta se pokoušel implementovat AAS do virtuální výrobní linky v projektu RACAS. Dále existují projekty jako VWS VERNETZT či Demonstrator and Testbed AAS networked či LIA Demonstrator. Ve zkratce lze říci, že zejména v Německu vzniká čím dál více demonstrátorů a pokusy o implementaci AAS do výroby jsou. Student zvolil správnou koncepci, postup realizaci i testování a vyhodnocení výsledků. Jak sám uvádí výsledky by mohly být využity v testbedu Barman, ale nejen tam. Souhlasím se studentem, že v současné chvíli nejsou výsledky obecně aplikovatelné do velkovýroby, ale ve vybraných typech průmyslové výroby by mohly výrazně zvýšit efektivitu výroby. Výše zmíněné připomínky nesnižují kvalitu práce, kterou z celkového pohledu hodnotím jako výbornou a mohu konstatovat, že práce svědčí o magisterských schopnostech studenta.
eVSKP id 159417